Fotomontáž

Spojování dvou a více statických záběrů do jednoho celku s novým obsahem. Technika je pravděpodobně stejně stará jako sama fotografie, skutečného rozkvětu dosáhla s nástupem digitálních technologií a softwarových nástrojů k úpravě obrazu. V principu tak lze například přemístit konkrétní osobu do destinace, již nikdy nenavštívila. Specifickou formou fotomontáže byl opačný postup – dal by se nazvat fotodemontáží –, který uplatňovali českoslovenští komunisté v souvislosti s čistkami v 50. letech 20. století. Z archivních skupinových fotografií tak rok po roce mizeli jednotliví funkcionáři, kteří se pro své soudruhy stali nepohodlnými.

Borgis

1. Označení pro stupeň velikosti písma (9 bodů). 2. Akciová společnost založená v roce 1990 Zdeňkem Porybným, vydavatelství, které vydává levicově orientovaný deník Právo (dříve Rudé právo) a podílí se na zpravodajském portálu Novinky.cz.

Mutace

V původním slova smyslu jde o dědičnou změnu genotypu. Odvozeně se tento termín užívá v případě tištěných médií pro označení regionálních vydání, kdy čtenáři na celém území, kam je titul distribuován, dostávají do ruky tytéž noviny lišící se několika stránkami (sešitem) zabývajícími se událostmi lokálního významu nebo místními dopady globálního dění.

APS (Advanced Photo System)

Technologie pro amatérskou fotografii, kterou uvedly v roce 1996 na trh firmy Kodak, Fujifilm, Minolta, Nikon a Canon. Nové druhy APS fotoaparátů zaznamenávaly obraz na klasický celuloidový film doplněný magnetickou stopou pro záznam doprovodných dat. Hlavní předností tohoto typu fotoaparátů je u každého snímku možnost výběru ze tří formátů – klasický, panoramatický a širokoúhlý, a funkce Information Exchange, která zajišťuje výměnu informací mezi fotoaparátem a filmem a filmem a laboratoří. Po několika letech byl ale tento systém nahrazen na trhu levnější digitální fotografií.

Honorář

Peněžní odměna pro tvůrce některé z částí mediálního obsahu. V českých médiích se obvykle vyplácí externím autorům, zatímco ti kmenoví jsou odměňováni standardním způsobem formou fixních a pohyblivých složek mzdy. Dalším specifikem českého prostředí je, že výše honorářů zpravidla naprosto nekoresponduje s výší novinářských platů. Zatímco například kmenovému redaktoru týdeníku stačí ke splnění povinností odevzdat do každého čísla jeden obsáhlejší rozhovor, externista pracující za honorář by musel časopis vytvořit celý včetně šéfredaktorova úvodního sloupku.

Mediální slovník

W
  • Whistleblowing

    Používá se jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace (whistleblower, tedy ten, kdo „hvízdá na píšťalku“ – z angl. whistle = hvízdat) upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu nebo ohrožují veřejnost, přičemž některé verze definice jsou navíc omezeny podmínkou, že upozorňovatel jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch a že situaci nelze vyřešit interními mechanismy.

    Termín whistleblower není v češtině překládán jednotně. Některé české dokumenty hovoří o oznamovatelích, informátorech nebo stěžovatelích, což jsou však termíny obecnějšího významu.

  • Wikileaks

    Nezisková mediální společnost, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty, přičemž využívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti svých zdrojů. Wikileaks založil v roce 2006 rodilý Australan Julian Assange. Mezi dokumenty, které byly v minulosti na Wikileaks zveřejněny, jsou například tajné materiály z americké věznice Guantánamo, obsah mailové schránky americké političky Sarah Palinové nebo tajné záznamy z válečných konfliktů v Afghánistánu a Iráku. Zatím největší rozruch vyvolalo koncem roku 2010 zpřístupnění tajné korespondence amerických diplomatů, jejíž obsah byl urážlivý a kompromitující.

  • World Press Photo

    Mezinárodní soutěž nejlepších novinářských fotografií, kterou každoročně od roku 1955 vyhlašuje stejnojmenná nadace sídlící v holandském Amsterodamu. Po vyhlášení výsledků se z vítězných fotografií sestavuje putovní výstava, kterou navštěvují lidé ve 40 zemích. Od roku 1990 mezi ně patří i Česká republika. Prvním českým fotoreportérem, který získal Hlavní cenu v této světové soutěži, byl v roce 1958 Stanislav Tereba z tehdejší Večerní Prahy.