Zřejmě nejznámější a největší mediální kauza, která se stala v roce 1972 v USA a vedla až k rezignaci amerického prezidenta Richarda Nixona. Dva reportéři deníku The Washington Post, Carl Bernstein a Bob Woodward, o čtyři roky později sepsali o průběhu aféry scénář k filmu Všichni prezidentovi muži. Avšak až v roce 2005 bylo oficiálně potvrzeno, že anonymním informačním zdrojem, který oběma novinářům pomáhal, byl někdejší zástupce ředitele FBI William Mark Felt.
Obecně nastolování témat, v médiích se chápe jako hypotéza o účinku médií na myšlení, podle kterého určují pořadí důležitosti událostí. Hledá odpověď na otázku, proč se některá témata stanou součástí veřejné debaty a jiná zůstávají stranou a proč některá považuje veřejnost za závažnější než jiná. Často se zkoumání agenda-setting soustřeďuje na období předvolebních kampaní.
Prezentace smyšlenky způsobem, jako by šlo o skutečnost. Mystifikátor přitom nutně nemusí usilovat o to, aby mu příjemce nebo příjemci sdělení plně důvěřovali. Typickým příkladem takové mystifikace bylo svého času vytvoření fiktivního velikána Járy (da) Cimrmana. Za mystifikaci si v poslední době zvykli někteří politici označovat své výroky, jež nebyly určeny pro veřejnost, poté, co na veřejnost pronikly.
Společné označení pro tvůrčí tým, který vytváří určité periodikum, i pro místo, kde tato tvorba probíhá. Složení tohoto týmu a adresa se obvykle uvádějí v tiráži.
Původní anglický název se používá přibližně stejně často jako české označení rozhovor. Rozhovor patří ke královským novinářským disciplínám. Autor by měl být vybaven hlubokými profesními i životními zkušenostmi, navíc musí předem nastudovat množství podrobností o svém protějšku a oboru, v němž působí. Usnadnit mu to může užší specializace - někdejší redaktor deníku Právo Alexandr Kramer například pro každé sobotní vydání listu připravoval obsáhlé rozhovory s politiky. Redaktorka Pátku Lidový novin Alena Plavcová se naopak dokáže bavit stejně zajímavě s arcibiskupem i fotbalistou.
Původně otisk novinové stránky připravené do tisku knihtiskovou metodou. Na obtížně čitelné reliéfní písmo z kovové slitiny zvané liteřina uspořádané zrcadlově obráceně do sazebního obrazce se válečkem nanesla barva, přiložil se list papíru a dalším válečkem se pak „obtáhl“, takže se stránka na papír obtiskla. Tento papírový náhled sloužil ke kontrole před zahájením výroby definitivní tiskové formy a samotným tiskem. Termín „obtah“ přežil v redakcích do dnešních dnů, i když papírový náhled stránky už vytvářejí soudobé laserové tiskárny.
Hlavní článek aktuálního vydání listu, bývá umístěn v horní části první strany. Věnuje se nejaktuálnější události s největším dopadem, případně exkluzivnímu zjištění, k němuž redakce dospěla jako jediná, a její vedení dospělo k názoru, že tento způsob jeho prezentace zvýší prodejnost listu.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena