Bulletin agenturní

Bulletiny jsou označením pro pravidelně vydávané zprávy úředního rázu nebo tiskoviny s informacemi o odborné a vědecké činnosti určené zpravidla vymezenému okruhu zájemců. V agenturní praxi je to jedna z forem, jak tisková agentura dodává zpravodajské materiály odběratelům.

Agentura mediální

Společnost, která pro své klienty zajišťuje nákup inzertního prostoru v masmédiích.

Aféra, kauza, skandál

Odhalování nepravostí, nepřístojností a vůbec všeho toho, co by mělo být před zraky veřejnosti skryto, je alfou a omegou existence médií. Masmédia disponují komplexním souhrnem předpokladů, možností a prostředků tyto aféry vyvolávat a ovlivňovat tak veřejné mínění a nálady ve společnosti a nezřídka i měnit další životní osudy účastníků afér.

Internetový deník

Fenomén posledního desetiletí, periodikum, které vlastně periodikem přestává být: nevychází totiž pravidelně vždy následující den po večerní uzávěrce, ale průběžně se aktualizuje o stále nové zprávy. Většina českých internetových deníků, mezi nimiž jsou nejnavštěvovanější Novinky.cz s milionem přístupů denně, je ale zatím spíš odnoží tištěných titulů (v případě Novinek deník Právo, u iDnes MfD). Stěžejní texty připravují redaktoři tištěných novin, pokud jde o skutečnou aktualitu, na internetu se ale jejich materiály často objevují dříve. Patrně jediným skutečným internetovým deníkem, který se o takové zázemí neopírá a má vybudovaný vlastní plnohodnotný redakční tým, je projekt Aktuálně.cz společnosti Centrum holdings.

Bloomberg

Americká společnost založená v roce 1981, která poskytuje finanční služby, informace o akciích a specializuje se na finanční a ekonomické zpravodajství, analýzy apod.

Mediální slovník

V
  • Verzálka

    Výraz z typografické terminologie označující velké písmeno. Opakem verzálky je minuska neboli malém písmeno.

  • Veřejné mínění

    Rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Za účelem zjištění této názorové hladiny provádějí specializované firmy průzkumy veřejného mínění, které si objednávají nejčastěji velké korporace, politici nebo média. Objektivní výsledky průzkumu může zajistit pečlivý výběr respondentů s ohledem na rozložení některých jejich vlastností (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.). Toto rozložení by mělo co nejlépe odpovídat rozložení těchto vlastností v populaci.