Druh pohádkové bytosti, zlomyslný skřítek, na kterého si novináři, sazeči a tiskaři zvykli s pokrčením ramen svádět nevysvětlitelné chyby v textu. Zvlášť patrné bývá jeho řádění po bujarých oslavách na pracovištích.
Oborové sdružení vydavatelů českých médií. Založili je v roce 1990 vydavatelé pěti deníků, v roce 1992 přistoupili i vydavatelé časopisů. V roce 1995 se název zkrátil na Unii vydavatelů. V současnosti má Unie 46 členů (včetně sekce vydavatelů internetových titulů.) Společně vydávají na 200 titulů tištěných periodik a zhruba 110 samostatných internetových produktů. Prostřednictvím sdružení právnických osob ABC ČR se Unie podílí na ověřování nákladů tisku, jehož výstupy slouží jako relevantní podklad pro plánování reklamních kampaní. Sdružení ABC ČR funguje na tripartitním principu, jeho zbývajícími členy jsou Asociace komunikačních agentur (AKA) a České sdružení pro značkové výrobky (ČSZV).
Poskytovatel sociální sítě a mikroblogu, který umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky zaslané jinými uživateli, známé jako tweety. Tweety jsou textové příspěvky dlouhé maximálně 140 znaků, které se zobrazují na uživatelově profilové stránce a na stránkách jeho odběratelů (followers). Zdroj: http://cs.wikipedia.org
Krátká zpráva lokálního významu, používal se pro ni také výraz denička. Navzdory tomu, že autor lokálek – lokálkář – se málokdy dočká věhlasu, musí své řemeslo ovládat stejně brilantně jako kolegové zaplňující první strany. Na minimální ploše totiž musí odpovědět na tytéž základní otázky – co se stalo, kdy, kde, jak a nejlépe také proč.
Index popisující vhodnost konkrétního reklamního nosiče (televize, noviny, …) pro cílovou skupinu. Vystihuje, jak konkrétní cílová skupina sleduje dané médium ve srovnání s obecnou populací (obvykle dospělí 15+ nebo dospělí 12+). Afinita se vypočítá podílem sledovanosti médií v konkrétní cílové skupině a sledovanosti v populaci.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena