Bernská úmluva

Viz copyright.

Bulvarizace médií

Jde o proces, kdy běžná média přijímají některá pravidla bulvárního tisku a aplikují je ve snaze udržet si nebo zvýšit svůj náklad/zajímavost pro inzerenty/zisk. Větší či menší bulvarizací v letech od sametové revoluce prošly všechny tuzemské deníky, nejvíce vlivu podlehly kdysi elitářské Lidové noviny, nejméně se pak bulvarizace projevila na Hospodářských novinách.

Blimp

Slangové označení pro obal na snížení hluku při chodu zvukové kamery.

Cui bono

Latinská fráze, kterou obvykle užívají právníci. Znamená V čí prospěch? nebo Komu ku prospěchu?(v doslovném překladu komu/kterému dobro). I v případě některých informací v médiích je dobré si tuto otázku položit a zamyslet se například nad tím, zda informace o firmě ze „zdrojů, které si nepřály být jmenovány“, nejsou pouhou mystifikací šířenou s cílem znehodnotit její akcie.

Cenzura

Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.