Uzávěrka

Okamžik, po kterém už nelze na obsahu a grafické podobě tištěných novin a časopisů nic měnit. Podklady vyrobené redakcí se předávají tiskárně a ta zahajuje výrobu. Uzávěrky se v praxi občas nedodržují, noviny čekají například na výsledek důležitého sportovního zápasu. Každý takový posun se ale pečlivě zvažuje, neboť může mít fatální důsledky v podobě vyšší remitendy, případně zvýšených výrobních nákladů způsobených smluvní pokutou zaplacenou tiskárně.

Beta-systém, beta-video

Jde o starší, u nás již nepoužívaný formát domácího videa s kazetami půl palce, který v roce 1976 pod názvem Betamax uvedla na trh firma Sony. Později byl vytlačen systémem VHS, který měl rovněž formát půl palce. Obojí v dnešní době překonaly DVD a BlueRay nosiče, případně externí disky.

Domicil

V přeneseném slova smyslu „rodiště“ zprávy, tedy místo, kde se událost stala. Domicilem bývají označeny jak agenturní zprávy, tak články v médiích.

Agentura reklamní

Společnost, která na základě zadání klienta vymýšlí a následně uskutečňuje reklamní kampaně. Zatímco velké agentury obvykle poskytují tzv. full-service, menší se specializují jen na určitý dílčí segment reklamního trhu. Reklamní agentury se samy často označují za „komunikační agentury“.

Agentura public relations

Společnost, která pro své klienty vymýšlí, navrhuje a realizuje aktivity (kampaně) v rámci komunikace s veřejností, resp. cílovou skupinou.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.