Stroj používaný při výrobě tiskovin s vysokým nákladem. Díky umístění tiskových desek na válce, které se otáčejí (rotují) a mezi nimiž probíhá pás papíru, se dosahuje vyšší produktivity než u tisku z plochy.
Fenomén posledního desetiletí, periodikum, které vlastně periodikem přestává být: nevychází totiž pravidelně vždy následující den po večerní uzávěrce, ale průběžně se aktualizuje o stále nové zprávy. Většina českých internetových deníků, mezi nimiž jsou nejnavštěvovanější Novinky.cz s milionem přístupů denně, je ale zatím spíš odnoží tištěných titulů (v případě Novinek deník Právo, u iDnes MfD). Stěžejní texty připravují redaktoři tištěných novin, pokud jde o skutečnou aktualitu, na internetu se ale jejich materiály často objevují dříve. Patrně jediným skutečným internetovým deníkem, který se o takové zázemí neopírá a má vybudovaný vlastní plnohodnotný redakční tým, je projekt Aktuálně.cz společnosti Centrum holdings.
Česky jinak obrazově zvukové dílo. Sestává ze sledu spojených obrazů, které může, ale nemusí doprovázet zvuk. Je určeno k zobrazení jako pohyblivý obraz prostřednictvím příslušných zařízení. Audiovizuální díla podléhají zákonu o audiovizuálních dílech. Taková díla používají audiovizuální jazyk, kterými se rozumí výrazové a vyjadřovací prostředky, se kterými pracuje redaktor televizního zpravodajství (obsahuje složku zvukovou a obrazovou).
Původní anglický název se používá přibližně stejně často jako české označení rozhovor. Rozhovor patří ke královským novinářským disciplínám. Autor by měl být vybaven hlubokými profesními i životními zkušenostmi, navíc musí předem nastudovat množství podrobností o svém protějšku a oboru, v němž působí. Usnadnit mu to může užší specializace - někdejší redaktor deníku Právo Alexandr Kramer například pro každé sobotní vydání listu připravoval obsáhlé rozhovory s politiky. Redaktorka Pátku Lidový novin Alena Plavcová se naopak dokáže bavit stejně zajímavě s arcibiskupem i fotbalistou.
Odhalování nepravostí, nepřístojností a vůbec všeho toho, co by mělo být před zraky veřejnosti skryto, je alfou a omegou existence médií. Masmédia disponují komplexním souhrnem předpokladů, možností a prostředků tyto aféry vyvolávat a ovlivňovat tak veřejné mínění a nálady ve společnosti a nezřídka i měnit další životní osudy účastníků afér.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena