Knihtisk

Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.

Veřejné mínění

Rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Za účelem zjištění této názorové hladiny provádějí specializované firmy průzkumy veřejného mínění, které si objednávají nejčastěji velké korporace, politici nebo média. Objektivní výsledky průzkumu může zajistit pečlivý výběr respondentů s ohledem na rozložení některých jejich vlastností (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.). Toto rozložení by mělo co nejlépe odpovídat rozložení těchto vlastností v populaci.

Barter

Doslova jde o výměnný obchod, kdy zadavatel reklamy poskytuje za mediální prostor jako protihodnotu své zboží nebo služby. Mediální prostor si ale mezi sebou běžně poskytují také různá média, nejedná se ovšem o tzv. autoinzerci.

Anonce

Často se jedná o název periodických tiskovin, které zprostředkovávají inzertní služby, může se ale jednat i jen o rubriku v periodickém tisku. V původním významu jde o veřejné oznámení v tisku.

Chiméra

V původním významu bájná mytická bytost, která měla podobou lva, kozy a draka. V přeneseném slova smyslu se jedná o myšlenkový konstrukt, který nekoresponduje se skutečností.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.