Audiovizuální dílo

Česky jinak obrazově zvukové dílo. Sestává ze sledu spojených obrazů, které může, ale nemusí doprovázet zvuk. Je určeno k zobrazení jako pohyblivý obraz prostřednictvím příslušných zařízení. Audiovizuální díla podléhají zákonu o audiovizuálních dílech. Taková díla používají audiovizuální jazyk, kterými se rozumí výrazové a vyjadřovací prostředky, se kterými pracuje redaktor televizního zpravodajství (obsahuje složku zvukovou a obrazovou).

Blog

Slovo „blog“ vzniklo z anglického „web log“, což se do češtiny dá přeložit jako „webový zápisník“. Obsah, témata, styl či forma jakož i úroveň jednotlivých blogů se liší autor od autora. Blogování vzniklo v USA koncem 90. let, v ČR se rozvinulo až v posledních letech. Blogování umožňuje autorům blogů vyjadřovat se k tomu, k čemu chtějí. Blogy dnes představují nikoli nevýznamný komunikační kanál také pro společnosti a instituce, ovšem pokud je využívají jinak než jen k prostému zveřejňování svých tiskových zpráv.

Investigativec, investigativní novinář

Investigace znamená vyšetřování a proto ji má v názvu i americká FBI (Federal Bureau of Investigation). Investigativní novinář by tedy měl být schopen najít informace i tam, kde zdánlivě žádné k dispozici nejsou. Zároveň ale není nijak zbaven základní povinnosti ověřovat je ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, což může být obtížné, rozhodne-li se například o politické korupci promluvit právě jen jeden konkrétní člověk.

Layout

Způsob grafického rozvržení tiskové (internetové) stránky, který jednoznačně charakterizuje daný produkt (deník, časopis) a zároveň umožňuje čtenáři co nejkomfortnější vnímání obsahu.

Bernská úmluva

Viz copyright.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.