Cenzura

Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.

Archiv

Média do svých archivů ukládají informace o redakci, vyšlé výtisky nebo odvysílané příspěvky. Dokumentační oddělení vedou archivy článků k vybraným tématům, které jsou pak velmi užitečné při řešeršní činnosti. Archiv vlastních publikovaných i jiných materiálů mají i jednotliví novináři. Neznámějším českým digitálním archivem článků z periodik je NEWTON.

Angažovaný materiál, tzv. angažák

V předlistopadovém období se za takto označené články nebo příspěvky, které byly prorežimní, vyplácely zvláštní honoráře.

Budget

Rozpočet kampaně. Je důležité stanovit, zda se jedná o částku s DPH nebo bez DPH, což je obvyklejší.

Bulvarizace médií

Jde o proces, kdy běžná média přijímají některá pravidla bulvárního tisku a aplikují je ve snaze udržet si nebo zvýšit svůj náklad/zajímavost pro inzerenty/zisk. Větší či menší bulvarizací v letech od sametové revoluce prošly všechny tuzemské deníky, nejvíce vlivu podlehly kdysi elitářské Lidové noviny, nejméně se pak bulvarizace projevila na Hospodářských novinách.

Mediální slovník

J
  • Jedňák, dvoják, troják

    Způsob zalomení textů v novinách a časopisech využívajících lámání do sloupců. Korektnější označení jednosloupek nebo dvojsloupek se v každodenní novinářské mluvě nepoužívá.

  • Jingle

    Nejčastěji rozhlasový předěl, znělka, tvořený rychlým sledem několika tónů. Obvykle odděluje komerční část vysílání od zbývajícího obsahu – hudby a mluveného slova. Hovoří se též o takzvané zvukové grafice.