Únik informací

Široké zpřístupnění údajů, s nimiž měl být původně seznámen jen úzký a přesně specifikovaný okruh osob – například držitelé určitého stupně bezpečnostní prověrky. V českých médiích se veřejnost opakovaně setkává s výsledky řízených úniků, kabinetní ukázkou je osud takzvané Kubiceho zprávy. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovník Jan Kubice v květnu 2006, čtyři dny před volbami Sněmovny, dokument předložil poslancům na uzavřeném zasedání sněmovního branného výboru. Během přestávky nejmenovaný poslanec „zapomněl“ svůj výtisk na stole a nejmenovaný novinář jej „našel“. Vzápětí se ze zprávy začaly v médiích objevovat obsáhlé citace naznačující spojení levicových politiků s organizovaným zločinem. V následujících volbách zvítězila pravice.

Novinky.cz

Nejnavštěvovanější zpravodajský portál na českém internetu, který se pyšní denním počtem návštěvníků převyšujícím jeden milion. Je společným projektem vyhledavače Seznam.cz a vydavatelství Borgis, které stojí za deníkem Právo. Redakce Práva se také stará o většinu obsahu Novinek, takže i čtenáři, kteří se na tento deník dívají s despektem kvůli historickému přívlastku „Rudé“, konzumují ochotně tento obsah prostřednictvím internetu.

Ř

Souhláska, kterou se čeština odlišuje snad od všech ostatních jazyků. Před nástupem komerčních televizí byla příčinou zmařených snů nejednoho novináře, který toužil proniknout na obrazovku, ale ani za pomoci logopeda nedokázal vyslovit zákeřnou souhlásku správně. TV Nova ve svých začátcích pochopila, že přijít o schopného reportéra jen kvůli drobné vadě řeči by byla škoda a nechala vyniknout Martina Mrnku. Ten později získal např. novinářskou Cenu křepelek za publicitu na téma lehké topné oleje a stal se i prvním ředitelem dnes již zaniklé zpravodajské televize Z1.

Abonent, odběratel, předplatitel

Pro tištěná a stále častěji i pro internetová média je to ten, kdo si předem na určité období zaplatí pravidelné doručování konkrétního periodika do místa bydliště, zaměstnání, sídla firmy apod.

Krizová komunikace

Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.

Mediální slovník

C
  • Cena Ferdinanda Peroutky

    Novinářské ocenění udělované v Česku od roku 1995 jednotlivcům i autorským kolektivům (případně jednotlivým formátům) za mimořádně kvalitní tvorbu. Vyznamenaní by měli být významnému prvorepublikovému novináři Peroutkovi podobní mimo jiné vysokou mravní integritou. Měli by cítit i výraznou osobní odpovědnost za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce musí mít mimořádnou úroveň násobenou preciznosti výrazových prostředků a krásou jazyka. Ocenění každoročně uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky. K laureátům patří například Ludvík Vaculík, Ivan Medek nebo Erik Tabery.

    Zdroj: www.ferdinandperoutka.cz

  • Cenzura

    Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.

  • Cui bono

    Latinská fráze, kterou obvykle užívají právníci. Znamená V čí prospěch? nebo Komu ku prospěchu?(v doslovném překladu komu/kterému dobro). I v případě některých informací v médiích je dobré si tuto otázku položit a zamyslet se například nad tím, zda informace o firmě ze „zdrojů, které si nepřály být jmenovány“, nejsou pouhou mystifikací šířenou s cílem znehodnotit její akcie.