Bernská úmluva

Viz copyright.

Česká televize

Plnoformátová veřejnoprávní televize zřízená k 1. lednu 1992. Vede ji generální ředitel jmenovaný na šestileté období Radou České televize. Je financována z koncesionářských poplatků, reklamy a sponzorských příspěvků. Výši těchto vstupů vymezuje zákon. Vysílá digitálně dva celoplošné programy - ČT1 a ČT2, dva digitální programy - ČT4 a ČT24, Teletext ČT, Teletext Expres, provozuje také on-line vysílání na www.ceskatelevize.cz.

Holubova letka

Skupina novinářů – seniorů, která se v 90. letech 20. století stala postrachem tiskových konferencí. Aniž pracovali – byť externě – pro některou redakci, pronikali na akce vyzbrojeni průkazem některé z žurnalistických profesních organizací s jediným cílem: sníst a vypít co nejrychleji veškeré občerstvení, zatímco jejich mladší kolegové plní své zpravodajské povinnosti, a ještě odnést něco svým blízkým domů v objemných igelitových taškách. Zakladatelem tradice a duchovním otcem skupiny byl Miroslav Holub, bývalý redaktor časopisu Zemědělec.

Billboard

Do češtiny se tento pojem nepřekládá, v širším smyslu slova se chápe jako prostředek venkovní reklamy. V užším slova smyslu jde o reklamní plochu upevněnou na konstrukci v blízkosti pozemních komunikací, na zdech domů apod., na kterou je vylepován plakát identických rozměrů. Využívá se pro všechny druhy marketingové komunikace, komerční, nekomerční i politickou. V České republice je jich v současnosti několik desítek tisíc.

Článek

Obecné označení pro text představující základní skladebný prvek tištěných či elektronických novin a časopisů. Různé typy článků v různých periodikách se liší žánrově (např. zpráva, rozhovor, komentář, fejeton). Použití různých novinářských žánrů pro zpracování určité informace umožňuje dosáhnout vyšší pestrosti, čtenářské atraktivity a tím i lepší pozice na mediálním trhu, respektive vyššího zájmu inzerentů.

Mediální slovník

K
  • Knihtisk

    Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.

  • Krizová komunikace

    Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.