Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.
Druh pohádkové bytosti, zlomyslný skřítek, na kterého si novináři, sazeči a tiskaři zvykli s pokrčením ramen svádět nevysvětlitelné chyby v textu. Zvlášť patrné bývá jeho řádění po bujarých oslavách na pracovištích.
Obecně nastolování témat, v médiích se chápe jako hypotéza o účinku médií na myšlení, podle kterého určují pořadí důležitosti událostí. Hledá odpověď na otázku, proč se některá témata stanou součástí veřejné debaty a jiná zůstávají stranou a proč některá považuje veřejnost za závažnější než jiná. Často se zkoumání agenda-setting soustřeďuje na období předvolebních kampaní.
Slangově přeřeknutí, rovněž bývá označováno jako překec. Breptnout pak znamená přeřeknout se, klopýtnout v řeči.
Princip tvorby, kdy obsah sdělované informace koriguje a filtruje sám autor.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena