Glosa

Jeden z novinářských žánrů využívaných v názorové části periodik. Obvykle se vztahuje k událostem popisovaným ve zpravodajské části listu. Její autor se však nevěnuje rozsáhlému hloubkovému rozboru, ale uvádí několik poznámek na okraj dění. Často je autorem novinář, který k danému tématu přinesl obsáhlé zpravodajské informace, nezaujatý způsob jejich prezentace mu však neumožnil vyjádřit vlastní názor nebo alespoň vypíchnout určité detaily.

Copyright

Výhrada autorského práva, která představuje označení nositele autorského práva spolu s rokem prvního vydání a symbolem písmena c v kroužku ©. Uvádí se pouze ten, komu podle okolností případů přísluší právo udělovat svolení k dalšímu užití díla. Zakladatelem univerzální mezinárodní ochrany autorského práva se stala Bernská úmluva z roku 1886 a Ženevská všeobecná úmluva o autorském právu z roku 1952.

Interview

Původní anglický název se používá přibližně stejně často jako české označení rozhovor. Rozhovor patří ke královským novinářským disciplínám. Autor by měl být vybaven hlubokými profesními i životními zkušenostmi, navíc musí předem nastudovat množství podrobností o svém protějšku a oboru, v němž působí. Usnadnit mu to může užší specializace - někdejší redaktor deníku Právo Alexandr Kramer například pro každé sobotní vydání listu připravoval obsáhlé rozhovory s politiky. Redaktorka Pátku Lidový novin Alena Plavcová se naopak dokáže bavit stejně zajímavě s arcibiskupem i fotbalistou.

Background

Obecně vzato pozadí nějaké události, ve zpravodajství se chápe jako kontext nutný pro pochopení toho, o čem ve zprávě informujeme. Při tvorbě backgroundu se často využívají již dříve vydané a archivované zprávy nebo faktografické údaje. Background je zařazován až na konec celé zprávy v rámci principu tzv. obrácené pyramidy – v případě potřeby zkrácení textu může být umazán.

Bod typografický

Základní (nejmenší) typografická měrná jednotka o velikosti 0,376 mm (v tzv. Didotově systému).

Mediální slovník

K
  • Knihtisk

    Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.

  • Krizová komunikace

    Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.