Organizace, která se zaměřuje na získávání aktuálních informací, které následně distribuuje ve svém servisu odběratelům. V ČR působí veřejnoprávní Česká tisková kancelář (ČTK). Své zpravodaje mají v ČR významné světové agentury jako Reuters nebo Bloomberg.
V původním slova smyslu jde o dědičnou změnu genotypu. Odvozeně se tento termín užívá v případě tištěných médií pro označení regionálních vydání, kdy čtenáři na celém území, kam je titul distribuován, dostávají do ruky tytéž noviny lišící se několika stránkami (sešitem) zabývajícími se událostmi lokálního významu nebo místními dopady globálního dění.
Výraz se obvykle používá ve smyslu novinového titulku nebo krátkého shrnutí obsahu zprávy (headline servis ČTK šířený prostřednictvím SMS). Často se mezi laiky v souvislosti s obsahem médií vyskytuje i výraz nadpis, při jehož zaslechnutí ovšem novináři skřípou zuby. Titulek může být doplněn o nadtitulek či podtitulek, delší texty bývají dále rozčleněny mezititulky. Vždy je účelem usnadnit čtenáři orientaci v textu, případně mu umožnit vstřebat jeho základní body, aniž jej celý pročte.
Používá se jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace (whistleblower, tedy ten, kdo „hvízdá na píšťalku“ – z angl. whistle = hvízdat) upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu nebo ohrožují veřejnost, přičemž některé verze definice jsou navíc omezeny podmínkou, že upozorňovatel jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch a že situaci nelze vyřešit interními mechanismy.
Termín whistleblower není v češtině překládán jednotně. Některé české dokumenty hovoří o oznamovatelích, informátorech nebo stěžovatelích, což jsou však termíny obecnějšího významu.
Bulletiny jsou označením pro pravidelně vydávané zprávy úředního rázu nebo tiskoviny s informacemi o odborné a vědecké činnosti určené zpravidla vymezenému okruhu zájemců. V agenturní praxi je to jedna z forem, jak tisková agentura dodává zpravodajské materiály odběratelům.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena