AKA

Asociace komunikačních agentur, která sdružuje mediální, reklamní, CRM a marketingové agentury. Jejím posláním je především hájit svobodu pro šíření a soutěž komerčních projevů, které umožňují spotřebitelům uplatňovat právo na výběr, jsou významným impulsem tržní ekonomiky a základem existence rozmanitých, nezávislých a cenově dostupných medií. Navíc se snaží přispívat k profesionalitě komerční komunikace prostřednictvím podpory vzdělání a školení těch, kteří ji vytvářejí. Nedílnou součástí jejích stanov je podpora respektování zásad etického kodexu.

Autocenzura

Princip tvorby, kdy obsah sdělované informace koriguje a filtruje sám autor.

Jingle

Nejčastěji rozhlasový předěl, znělka, tvořený rychlým sledem několika tónů. Obvykle odděluje komerční část vysílání od zbývajícího obsahu – hudby a mluveného slova. Hovoří se též o takzvané zvukové grafice.

Blog

Slovo „blog“ vzniklo z anglického „web log“, což se do češtiny dá přeložit jako „webový zápisník“. Obsah, témata, styl či forma jakož i úroveň jednotlivých blogů se liší autor od autora. Blogování vzniklo v USA koncem 90. let, v ČR se rozvinulo až v posledních letech. Blogování umožňuje autorům blogů vyjadřovat se k tomu, k čemu chtějí. Blogy dnes představují nikoli nevýznamný komunikační kanál také pro společnosti a instituce, ovšem pokud je využívají jinak než jen k prostému zveřejňování svých tiskových zpráv.

Anonce

Často se jedná o název periodických tiskovin, které zprostředkovávají inzertní služby, může se ale jednat i jen o rubriku v periodickém tisku. V původním významu jde o veřejné oznámení v tisku.

Mediální slovník

L
  • Lámání, zlom

    Konečná grafická úprava textových a obrazových sdělení v novinách a časopisech.

  • Layout

    Způsob grafického rozvržení tiskové (internetové) stránky, který jednoznačně charakterizuje daný produkt (deník, časopis) a zároveň umožňuje čtenáři co nejkomfortnější vnímání obsahu.

  • Lokálka, denička

    Krátká zpráva lokálního významu, používal se pro ni také výraz denička. Navzdory tomu, že autor lokálek – lokálkář – se málokdy dočká věhlasu, musí své řemeslo ovládat stejně brilantně jako kolegové zaplňující první strany. Na minimální ploše totiž musí odpovědět na tytéž základní otázky – co se stalo, kdy, kde, jak a nejlépe také proč.