Elektronická média

K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.

Aféra Watergate

Zřejmě nejznámější a největší mediální kauza, která se stala v roce 1972 v USA a vedla až k rezignaci amerického prezidenta Richarda Nixona. Dva reportéři deníku The Washington Post, Carl Bernstein a Bob Woodward, o čtyři roky později sepsali o průběhu aféry scénář k filmu Všichni prezidentovi muži. Avšak až v roce 2005 bylo oficiálně potvrzeno, že anonymním informačním zdrojem, který oběma novinářům pomáhal, byl někdejší zástupce ředitele FBI William Mark Felt.

Tiráž

Seznam členů týmu, který připravuje do výroby noviny nebo časopis doplněný kontakty na redakci.

Blimp

Slangové označení pro obal na snížení hluku při chodu zvukové kamery.

Mystifikace

Prezentace smyšlenky způsobem, jako by šlo o skutečnost. Mystifikátor přitom nutně nemusí usilovat o to, aby mu příjemce nebo příjemci sdělení plně důvěřovali. Typickým příkladem takové mystifikace bylo svého času vytvoření fiktivního velikána Járy (da) Cimrmana. Za mystifikaci si v poslední době zvykli někteří politici označovat své výroky, jež nebyly určeny pro veřejnost, poté, co na veřejnost pronikly.

Mediální slovník

L
  • Layout

    Způsob grafického rozvržení tiskové (internetové) stránky, který jednoznačně charakterizuje daný produkt (deník, časopis) a zároveň umožňuje čtenáři co nejkomfortnější vnímání obsahu.

  • Lokálka, denička

    Krátká zpráva lokálního významu, používal se pro ni také výraz denička. Navzdory tomu, že autor lokálek – lokálkář – se málokdy dočká věhlasu, musí své řemeslo ovládat stejně brilantně jako kolegové zaplňující první strany. Na minimální ploše totiž musí odpovědět na tytéž základní otázky – co se stalo, kdy, kde, jak a nejlépe také proč.

  • Lámání, zlom

    Konečná grafická úprava textových a obrazových sdělení v novinách a časopisech.