Remitenda

Neprodaná část nákladu novin a časopisů, kterou prodejci vracejí zpět vydavatelům. Ti tyto výtisky využívají například k propagačním účelům.

Autorizace

Obvyklou praxí seriózních tištěných médií by měla být autorizace rozhovoru nebo výroku, který byl novináři poskytnut. Mívá písemnou formu, kdy redaktor zašle text ještě před jeho zveřejněním, ale může se – z důvodů časové naléhavosti – uskutečnit i po telefonu. Novináři autorizaci nemají rádi - kvůli autenticitě i kvůli tomu, že jim přidělává práci, když jim někdo během autorizace vnáší do jejich materiálu změny, které se z jejich pohledu jeví jako nepodstatné.

Interview

Původní anglický název se používá přibližně stejně často jako české označení rozhovor. Rozhovor patří ke královským novinářským disciplínám. Autor by měl být vybaven hlubokými profesními i životními zkušenostmi, navíc musí předem nastudovat množství podrobností o svém protějšku a oboru, v němž působí. Usnadnit mu to může užší specializace - někdejší redaktor deníku Právo Alexandr Kramer například pro každé sobotní vydání listu připravoval obsáhlé rozhovory s politiky. Redaktorka Pátku Lidový novin Alena Plavcová se naopak dokáže bavit stejně zajímavě s arcibiskupem i fotbalistou.

Perex

První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.

Bod typografický

Základní (nejmenší) typografická měrná jednotka o velikosti 0,376 mm (v tzv. Didotově systému).

Mediální slovník

P
  • Paparazzi

    Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.

  • Perex

    První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.

  • Peroutka, Ferdinand

    Jeden z nejvýznamnějších představitelů meziválečné československé žurnalistiky. Novinářskou činnost zahájil v časopise Čas. Roku 1919 spoluzakládal a redigoval Tribunu. Patřil mezi nejmladší Pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka a jejich hostem byl i T. G. Masaryk. Od roku 1924 vyl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost a úvodníkářem Lidových novin. Napsal několik knih, z nichž nejznámější a nejvýznamnější je Budování státu. Za protektorátu byl vězněn v koncentračním táboře, po osvobození pokračoval v novinářské práci. Po únoru 1948 odešel do exilu. Když bylo v roce 1950 založeno Rádio Svobodná Evropa, stal se prvním ředitelem československého oddělení.

    Zdroj: www.ferdinandperoutka.cz