Princip tvorby, kdy obsah sdělované informace koriguje a filtruje sám autor.
Prezentace smyšlenky způsobem, jako by šlo o skutečnost. Mystifikátor přitom nutně nemusí usilovat o to, aby mu příjemce nebo příjemci sdělení plně důvěřovali. Typickým příkladem takové mystifikace bylo svého času vytvoření fiktivního velikána Járy (da) Cimrmana. Za mystifikaci si v poslední době zvykli někteří politici označovat své výroky, jež nebyly určeny pro veřejnost, poté, co na veřejnost pronikly.
Viz copyright.
Jedná se o zkratku složenou z anglických slov: Attention (pozornost), Interest (zájem), Desire (přání), a Action (akce), která vystihuje dnes už překonanou jednoduchou koncepci působení reklamy. Ta nejprve budí pozornost a následně zájem, poté přání danou věc vlastnit, což vede k akci, tedy nákupu. Méně známou, ale také používanou zkratkou, je AIDYA, v níž Y vyjadřuje Yes, tedy pozitivní rozhodnutí o nákupu zvoleného produktu.
Teoretickému vymezení tohoto pojmu se věnuje celá řada publikací, ale mezi akademiky nepanuje shoda, pokud jde o definici. Spindoctoring má sice blízko k vztahům s veřejností (Public Relations), ale neznamená úplně totéž. Spindoctoring lze např. chápat jako vysoce manipulativní propagandistické techniky s cílem ovlivnit veřejnost prostřednictvím témat nastolovaných v médiích nebo jako způsob, jak se vypořádat s negativním vnímáním události prostřednictvím nalezení způsobu její pozitivní interpretace.
Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.
První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů meziválečné československé žurnalistiky. Novinářskou činnost zahájil v časopise Čas. Roku 1919 spoluzakládal a redigoval Tribunu. Patřil mezi nejmladší Pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka a jejich hostem byl i T. G. Masaryk. Od roku 1924 vyl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost a úvodníkářem Lidových novin. Napsal několik knih, z nichž nejznámější a nejvýznamnější je Budování státu. Za protektorátu byl vězněn v koncentračním táboře, po osvobození pokračoval v novinářské práci. Po únoru 1948 odešel do exilu. Když bylo v roce 1950 založeno Rádio Svobodná Evropa, stal se prvním ředitelem československého oddělení.
Zdroj: www.ferdinandperoutka.cz
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena