Média po celém světě využívají ke své práci anonymní informační zdroje, které jim dodávají podklady pro jejich mediální kauzy. Motivace těchto zdrojů bývá různá. Médium se vždy vystavuje většímu riziku, pokud je zdroj anonymní i pro redakci. Často proto anonym souhlasí s odhalením své identity autorovi příspěvku, avšak v něm je pro veřejnost uveden jako „zdroj blízký...“ (nějakému prostředí, skupině osob atd.) nebo jako „dobře obeznámený zdroj, který si nepřál být jmenován“. Současná právní úprava umožňuje autorům své informační zdroje chránit.
Slovo „blog“ vzniklo z anglického „web log“, což se do češtiny dá přeložit jako „webový zápisník“. Obsah, témata, styl či forma jakož i úroveň jednotlivých blogů se liší autor od autora. Blogování vzniklo v USA koncem 90. let, v ČR se rozvinulo až v posledních letech. Blogování umožňuje autorům blogů vyjadřovat se k tomu, k čemu chtějí. Blogy dnes představují nikoli nevýznamný komunikační kanál také pro společnosti a instituce, ovšem pokud je využívají jinak než jen k prostému zveřejňování svých tiskových zpráv.
Jde o krátké sdělení především novinářům, které upozorňuje na akce předem ohlášené tiskové agentuře. Ta tak plní organizátorskou a oznamovatelskou funkci a v avízu bývá označena jako zdroj.
Termín, který prakticky vymizel se změnami technologie výroby tištěných médií. Původně označoval způsob vytváření tiskové předlohy, kdy se jednotlivá písmena (litery - nejprve dřevěné, později kovové) musela ručně zasadit do řádku. Tento způsob byl mnohem později nahrazen použitím sázecích strojů, kde sazeč seděl u klávesnice a po stisku příslušné klávesy se písmeno odlilo přímo ve stroji z roztaveného kovu. V 80. a počátkem 90. let 20. století, před masovým rozšířením osobních počítačů, se krátce hovořilo o takzvané fotosazbě, kdy sazeč převáděl do elektronické podoby text dodaný redaktorem a napsaný na psacím stroji.
V původním smyslu znamenala jmenování určitého člověka zástupcem vysílajícího a udělení souhlasu přijímacího státu. V žurnalistice ale znamená zastupování média redaktorem na různých akcích s tím, že organizátoři těchto akcí jeho přítomnost schvalují. Mediální činitel dostává zpravidla v tiskovém středisku jmenovku a označení, že jde o novináře, ale také podklady o probíhající akci.
Plnoformátová veřejnoprávní televize zřízená k 1. lednu 1992. Vede ji generální ředitel jmenovaný na šestileté období Radou České televize. Je financována z koncesionářských poplatků, reklamy a sponzorských příspěvků. Výši těchto vstupů vymezuje zákon. Vysílá digitálně dva celoplošné programy - ČT1 a ČT2, dva digitální programy - ČT4 a ČT24, Teletext ČT, Teletext Expres, provozuje také on-line vysílání na www.ceskatelevize.cz.
Obecné označení pro text představující základní skladebný prvek tištěných či elektronických novin a časopisů. Různé typy článků v různých periodikách se liší žánrově (např. zpráva, rozhovor, komentář, fejeton). Použití různých novinářských žánrů pro zpracování určité informace umožňuje dosáhnout vyšší pestrosti, čtenářské atraktivity a tím i lepší pozice na mediálním trhu, respektive vyššího zájmu inzerentů.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena