Internetový deník

Fenomén posledního desetiletí, periodikum, které vlastně periodikem přestává být: nevychází totiž pravidelně vždy následující den po večerní uzávěrce, ale průběžně se aktualizuje o stále nové zprávy. Většina českých internetových deníků, mezi nimiž jsou nejnavštěvovanější Novinky.cz s milionem přístupů denně, je ale zatím spíš odnoží tištěných titulů (v případě Novinek deník Právo, u iDnes MfD). Stěžejní texty připravují redaktoři tištěných novin, pokud jde o skutečnou aktualitu, na internetu se ale jejich materiály často objevují dříve. Patrně jediným skutečným internetovým deníkem, který se o takové zázemí neopírá a má vybudovaný vlastní plnohodnotný redakční tým, je projekt Aktuálně.cz společnosti Centrum holdings.

Akreditace

V původním smyslu znamenala jmenování určitého člověka zástupcem vysílajícího a udělení souhlasu přijímacího státu. V žurnalistice ale znamená zastupování média redaktorem na různých akcích s tím, že organizátoři těchto akcí jeho přítomnost schvalují. Mediální činitel dostává zpravidla v tiskovém středisku jmenovku a označení, že jde o novináře, ale také podklady o probíhající akci.

Aféra Watergate

Zřejmě nejznámější a největší mediální kauza, která se stala v roce 1972 v USA a vedla až k rezignaci amerického prezidenta Richarda Nixona. Dva reportéři deníku The Washington Post, Carl Bernstein a Bob Woodward, o čtyři roky později sepsali o průběhu aféry scénář k filmu Všichni prezidentovi muži. Avšak až v roce 2005 bylo oficiálně potvrzeno, že anonymním informačním zdrojem, který oběma novinářům pomáhal, byl někdejší zástupce ředitele FBI William Mark Felt.

Asimilace zájmů zdroje a média

Jedná se o vztah, kdy jak zdroj, tak médium mají zájem na sdílení a uveřejnění určité informace. Zatímco zájem zdroje je politický nebo komerční, zájem média vyplývá ze snadného přístupu k dostatku materiálu, z něhož by mohl/a vzniknout článek/reportáž. Platí zde jakýsi dvousměrný systém závislosti: jednotlivci i celá společenství jsou závislí na médiích, ovšem média jsou zase závislá na zdrojích.

Autorské právo

Právní předpisy a normy, které upravují vztahy mezi autory a uživateli jejich děl. Vždy jsou upravovány v přesně vypracovaných smlouvách, které podléhají platnému autorskému zákonu a musejí být v souladu s občanským zákoníkem i dalšími právními předpisy. U nás je od roku 2000 v platnosti Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů č. 121/2000 Sb. V mezinárodním měřítku platí tzv. copyrightová doložka, která byla uzavřena v Bernu v roce 1886. USA a další mimoevropské státy jsou zase členy Ženevské všeobecné úmluvy o autorském právu z roku 1952.

Mediální slovník

Ř
  • Ř

    Souhláska, kterou se čeština odlišuje snad od všech ostatních jazyků. Před nástupem komerčních televizí byla příčinou zmařených snů nejednoho novináře, který toužil proniknout na obrazovku, ale ani za pomoci logopeda nedokázal vyslovit zákeřnou souhlásku správně. TV Nova ve svých začátcích pochopila, že přijít o schopného reportéra jen kvůli drobné vadě řeči by byla škoda a nechala vyniknout Martina Mrnku. Ten později získal např. novinářskou Cenu křepelek za publicitu na téma lehké topné oleje a stal se i prvním ředitelem dnes již zaniklé zpravodajské televize Z1.

  • Řez písma

    Různé řezy písma pomáhají zvýraznit určité části textu a upozornit čtenáře, aby jim věnoval zvýšenou pozornost, případně mu pomoci se v textu lépe orientovat. Obvykle se kromě normálního písma používá kurzíva a tučný řez. Výraz má kořeny v dobách vynálezce knihtisku Gutenberga, kdy se jednotlivé litery skutečně vyřezávaly ze dřeva.