Aforismus

Originální a trefný výrok nebo vtipné heslo, které kritizuje jednotlivce nebo nepravosti ve společnosti. Velice často využívá ironie, náznaků, jinotaje nebo dvojsmyslů. Mezi základní kritéria aforismu patří přesnost, typičnost a mnohoznačnost. Mezi klasické aforisty české žurnalistické scény patří třeba Karel Čapek, Jaroslav Hašek nebo Karel Konrád. Moderní žurnalistika vyjadřuje aforismus často prostřednictvím karikatury.

Perex

První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.

Internetový deník

Fenomén posledního desetiletí, periodikum, které vlastně periodikem přestává být: nevychází totiž pravidelně vždy následující den po večerní uzávěrce, ale průběžně se aktualizuje o stále nové zprávy. Většina českých internetových deníků, mezi nimiž jsou nejnavštěvovanější Novinky.cz s milionem přístupů denně, je ale zatím spíš odnoží tištěných titulů (v případě Novinek deník Právo, u iDnes MfD). Stěžejní texty připravují redaktoři tištěných novin, pokud jde o skutečnou aktualitu, na internetu se ale jejich materiály často objevují dříve. Patrně jediným skutečným internetovým deníkem, který se o takové zázemí neopírá a má vybudovaný vlastní plnohodnotný redakční tým, je projekt Aktuálně.cz společnosti Centrum holdings.

Autocenzura

Princip tvorby, kdy obsah sdělované informace koriguje a filtruje sám autor.

Veřejné mínění

Rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Za účelem zjištění této názorové hladiny provádějí specializované firmy průzkumy veřejného mínění, které si objednávají nejčastěji velké korporace, politici nebo média. Objektivní výsledky průzkumu může zajistit pečlivý výběr respondentů s ohledem na rozložení některých jejich vlastností (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.). Toto rozložení by mělo co nejlépe odpovídat rozložení těchto vlastností v populaci.

Mediální slovník

S
  • Sazba

    Termín, který prakticky vymizel se změnami technologie výroby tištěných médií. Původně označoval způsob vytváření tiskové předlohy, kdy se jednotlivá písmena (litery - nejprve dřevěné, později kovové) musela ručně zasadit do řádku. Tento způsob byl mnohem později nahrazen použitím sázecích strojů, kde sazeč seděl u klávesnice a po stisku příslušné klávesy se písmeno odlilo přímo ve stroji z roztaveného kovu. V 80. a počátkem 90. let 20. století, před masovým rozšířením osobních počítačů, se krátce hovořilo o takzvané fotosazbě, kdy sazeč převáděl do elektronické podoby text dodaný redaktorem a napsaný na psacím stroji.

  • Signální výtisk

    První vytištěný exemplář novin, časopisu, případně jiné publikace. Slouží k poslední kontrole předtím, než tiskárna vyexpeduje celý náklad. Oproti všem náhledům vytvořeným do té doby se na signálním výtisku může objevit například nežádoucí barevný posun nebo nepřesný soutisk. Pokud se signálu nevěnuje dostatečná pozornost, může docházet k velmi nepříjemným situacím. Traduje se například zkušenost nejmenované PR agentury zajišťující pro svého klienta – německou společnost provozující v minulosti po Česku síť čerpacích stanic pohonných hmot – tisk propagačních letáků. Dominovat jim měl specifický firemní odstín modré. „Mein Gott, das ist Aral blau!“ zvolal zoufale ředitel pro Česko, když mu agentura zakázku slavnostně předala. Celý náklad šel samozřejmě do stoupy a náklady k tíži agentury.

  • Spindoctoring

    Teoretickému vymezení tohoto pojmu se věnuje celá řada publikací, ale mezi akademiky nepanuje shoda, pokud jde o definici. Spindoctoring má sice blízko k vztahům s veřejností (Public Relations), ale neznamená úplně totéž. Spindoctoring lze např. chápat jako vysoce manipulativní propagandistické techniky s cílem ovlivnit veřejnost prostřednictvím témat nastolovaných v médiích nebo jako způsob, jak se vypořádat s negativním vnímáním události prostřednictvím nalezení způsobu její pozitivní interpretace.