Medialist

Tematicky utvářený seznam novinářů a kontaktů na ně, podle nějž jsou distribuovány tiskové zprávy a další sdělení, případně pozvánky na tiskové konference a podobná setkání. Medialist zpravidla vytvářejí a také průběžně aktualizují tisková a PR oddělení firem, PR agentury a podobné subjekty. Do kvalitně zpracovaného medailistu se aktuálně promítají i změny vyplývající z nového angažmá jednotlivých žurnalistů či nové dělby práce v jednotlivých redakcích. Ty ostatní se hemží emaily šéfredaktorů, kteří tiskové zprávy nikdy nečtou a místo na tiskovky jednotlivých ministerstev zajdou občas raději rovnou na oběd s premiérem.

Špígl

1. Méně často se v novinářské hantýrce užívá český ekvivalent zrcadlo. Jde o návrh grafické podoby stránky. I v době počítačového zlomu si v některých redakcích editoři ze staré školy před cestou na zlomové pracoviště raději nakreslí na papír svou představu o rozvržení textů a obrazových prvků na stránce, kterou se chystají vytvořit. 2. Pod názvem Špígl vycházel také po celá 90. léta zpočátku velmi úspěšný deník. Jeho vydavatelem, šéfredaktorem a později prakticky jediným píšícím autorem byl Ladislav Froněk. Deník proslul mimo jiné tím, že proti bylo vedeno nejvíc žalob ze všech českých médií.

Agentura reklamní

Společnost, která na základě zadání klienta vymýšlí a následně uskutečňuje reklamní kampaně. Zatímco velké agentury obvykle poskytují tzv. full-service, menší se specializují jen na určitý dílčí segment reklamního trhu. Reklamní agentury se samy často označují za „komunikační agentury“.

Cenzura

Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.

Asimilace zájmů zdroje a média

Jedná se o vztah, kdy jak zdroj, tak médium mají zájem na sdílení a uveřejnění určité informace. Zatímco zájem zdroje je politický nebo komerční, zájem média vyplývá ze snadného přístupu k dostatku materiálu, z něhož by mohl/a vzniknout článek/reportáž. Platí zde jakýsi dvousměrný systém závislosti: jednotlivci i celá společenství jsou závislí na médiích, ovšem média jsou zase závislá na zdrojích.

Mediální slovník

Ú
  • Únik informací

    Široké zpřístupnění údajů, s nimiž měl být původně seznámen jen úzký a přesně specifikovaný okruh osob – například držitelé určitého stupně bezpečnostní prověrky. V českých médiích se veřejnost opakovaně setkává s výsledky řízených úniků, kabinetní ukázkou je osud takzvané Kubiceho zprávy. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovník Jan Kubice v květnu 2006, čtyři dny před volbami Sněmovny, dokument předložil poslancům na uzavřeném zasedání sněmovního branného výboru. Během přestávky nejmenovaný poslanec „zapomněl“ svůj výtisk na stole a nejmenovaný novinář jej „našel“. Vzápětí se ze zprávy začaly v médiích objevovat obsáhlé citace naznačující spojení levicových politiků s organizovaným zločinem. V následujících volbách zvítězila pravice.

  • Úvodník

    Jinak také editorial – názorový text vyjadřující stanovisko redakce k zásadním událostem. Své pravidelné místo míval úvodník na titulních stránkách předlistopadových periodik, dnes se s ním v této historické podobě setkáváme ojediněle. Ve vyhrocených chvílích píší úvodníky šéfredaktoři celostátních deníků, kteří jinak vlastní texty nepublikují, a deklarují tak mimořádnost určité situace. Takovým podnětem bývá například skutečně nebo domněle hrozící zásah do svobody slova ze strany státní moci (náhubkový zákon). Do jisté míry devalvující vliv na obsah tohoto pojmu mají časopisecké editorialy, v nichž vedoucí pracovníci redakcí shrnují obsah vydání (typicky suplementy deníků) s cílem motivovat čtenáře a upozornit je na nejzajímavější materiály.