Autor

Ten, kdo vytvoří dílo, a to nejen rozhlasové, televizní nebo filmové, ale třeba i dílo výtvarné, hudební, literární nebo architektonické. Díla jsou chráněna autorskými právy. Autorem může být jednotlivec, skupina jednotlivců, anonym, člověk používající pseudonym, autorskou značku nebo šifru, ale i editor nebo překladatel. Autor i jeho dílo bývají předmětem kritiky.

Copyright

Výhrada autorského práva, která představuje označení nositele autorského práva spolu s rokem prvního vydání a symbolem písmena c v kroužku ©. Uvádí se pouze ten, komu podle okolností případů přísluší právo udělovat svolení k dalšímu užití díla. Zakladatelem univerzální mezinárodní ochrany autorského práva se stala Bernská úmluva z roku 1886 a Ženevská všeobecná úmluva o autorském právu z roku 1952.

Nadtitulek

Součást takzvaného titulkového aparátu zejména v tištěných médiích. Text umístěný nad titulkem článku se využívá například u rozhovorů, kdy titulkem je citát zpovídané osoby, nejprve je však třeba čtenáři ozřejmit, kdo touto osobou je, případně zdůraznit, že redakce pořízením tohoto interview zaznamenala mimořádný úspěch, neboť dotyčný se pro ni vyjádřil zcela exkluzivně.

Interview

Původní anglický název se používá přibližně stejně často jako české označení rozhovor. Rozhovor patří ke královským novinářským disciplínám. Autor by měl být vybaven hlubokými profesními i životními zkušenostmi, navíc musí předem nastudovat množství podrobností o svém protějšku a oboru, v němž působí. Usnadnit mu to může užší specializace - někdejší redaktor deníku Právo Alexandr Kramer například pro každé sobotní vydání listu připravoval obsáhlé rozhovory s politiky. Redaktorka Pátku Lidový novin Alena Plavcová se naopak dokáže bavit stejně zajímavě s arcibiskupem i fotbalistou.

Background

Obecně vzato pozadí nějaké události, ve zpravodajství se chápe jako kontext nutný pro pochopení toho, o čem ve zprávě informujeme. Při tvorbě backgroundu se často využívají již dříve vydané a archivované zprávy nebo faktografické údaje. Background je zařazován až na konec celé zprávy v rámci principu tzv. obrácené pyramidy – v případě potřeby zkrácení textu může být umazán.

Mediální slovník

S
  • Sazba

    Termín, který prakticky vymizel se změnami technologie výroby tištěných médií. Původně označoval způsob vytváření tiskové předlohy, kdy se jednotlivá písmena (litery - nejprve dřevěné, později kovové) musela ručně zasadit do řádku. Tento způsob byl mnohem později nahrazen použitím sázecích strojů, kde sazeč seděl u klávesnice a po stisku příslušné klávesy se písmeno odlilo přímo ve stroji z roztaveného kovu. V 80. a počátkem 90. let 20. století, před masovým rozšířením osobních počítačů, se krátce hovořilo o takzvané fotosazbě, kdy sazeč převáděl do elektronické podoby text dodaný redaktorem a napsaný na psacím stroji.

  • Signální výtisk

    První vytištěný exemplář novin, časopisu, případně jiné publikace. Slouží k poslední kontrole předtím, než tiskárna vyexpeduje celý náklad. Oproti všem náhledům vytvořeným do té doby se na signálním výtisku může objevit například nežádoucí barevný posun nebo nepřesný soutisk. Pokud se signálu nevěnuje dostatečná pozornost, může docházet k velmi nepříjemným situacím. Traduje se například zkušenost nejmenované PR agentury zajišťující pro svého klienta – německou společnost provozující v minulosti po Česku síť čerpacích stanic pohonných hmot – tisk propagačních letáků. Dominovat jim měl specifický firemní odstín modré. „Mein Gott, das ist Aral blau!“ zvolal zoufale ředitel pro Česko, když mu agentura zakázku slavnostně předala. Celý náklad šel samozřejmě do stoupy a náklady k tíži agentury.

  • Spindoctoring

    Teoretickému vymezení tohoto pojmu se věnuje celá řada publikací, ale mezi akademiky nepanuje shoda, pokud jde o definici. Spindoctoring má sice blízko k vztahům s veřejností (Public Relations), ale neznamená úplně totéž. Spindoctoring lze např. chápat jako vysoce manipulativní propagandistické techniky s cílem ovlivnit veřejnost prostřednictvím témat nastolovaných v médiích nebo jako způsob, jak se vypořádat s negativním vnímáním události prostřednictvím nalezení způsobu její pozitivní interpretace.