Česká zpravodajsko-publicistická televizní stanice, vysílající v letech 2008-2011. Držitelem vysílací licence byla společnost První zpravodajská, a. s., jediným akcionářem skupina J&T. Stanice začala vysílat 1. června 2008 v 19:00 hodin, svůj provoz ukončila 24. ledna 2011 ve 23:59 hodin.
Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.
Také bývá označováno jako gotické, od patkového se liší tím, že neobsahuje tzv. patky. Tvrdí se, že se čte obtížněji než písmo patkové.
Součást takzvaného titulkového aparátu zejména v tištěných médiích. Text umístěný nad titulkem článku se využívá například u rozhovorů, kdy titulkem je citát zpovídané osoby, nejprve je však třeba čtenáři ozřejmit, kdo touto osobou je, případně zdůraznit, že redakce pořízením tohoto interview zaznamenala mimořádný úspěch, neboť dotyčný se pro ni vyjádřil zcela exkluzivně.
Jde o proces, kdy běžná média přijímají některá pravidla bulvárního tisku a aplikují je ve snaze udržet si nebo zvýšit svůj náklad/zajímavost pro inzerenty/zisk. Větší či menší bulvarizací v letech od sametové revoluce prošly všechny tuzemské deníky, nejvíce vlivu podlehly kdysi elitářské Lidové noviny, nejméně se pak bulvarizace projevila na Hospodářských novinách.
Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.
První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů meziválečné československé žurnalistiky. Novinářskou činnost zahájil v časopise Čas. Roku 1919 spoluzakládal a redigoval Tribunu. Patřil mezi nejmladší Pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka a jejich hostem byl i T. G. Masaryk. Od roku 1924 vyl šéfredaktorem týdeníku Přítomnost a úvodníkářem Lidových novin. Napsal několik knih, z nichž nejznámější a nejvýznamnější je Budování státu. Za protektorátu byl vězněn v koncentračním táboře, po osvobození pokračoval v novinářské práci. Po únoru 1948 odešel do exilu. Když bylo v roce 1950 založeno Rádio Svobodná Evropa, stal se prvním ředitelem československého oddělení.
Zdroj: www.ferdinandperoutka.cz
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena