Slangově přeřeknutí, rovněž bývá označováno jako překec. Breptnout pak znamená přeřeknout se, klopýtnout v řeči.
Společnost, která pro své klienty vymýšlí, navrhuje a realizuje aktivity (kampaně) v rámci komunikace s veřejností, resp. cílovou skupinou.
Média po celém světě využívají ke své práci anonymní informační zdroje, které jim dodávají podklady pro jejich mediální kauzy. Motivace těchto zdrojů bývá různá. Médium se vždy vystavuje většímu riziku, pokud je zdroj anonymní i pro redakci. Často proto anonym souhlasí s odhalením své identity autorovi příspěvku, avšak v něm je pro veřejnost uveden jako „zdroj blízký...“ (nějakému prostředí, skupině osob atd.) nebo jako „dobře obeznámený zdroj, který si nepřál být jmenován“. Současná právní úprava umožňuje autorům své informační zdroje chránit.
1. Dříve v redakcích používaný elektrický přístroj pro dálkový přenos textů nahrazený po nástupu internetu elektronickou poštou (email). 2. V přeneseném smyslu přijatá zpráva z dálnopisu.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
Široké zpřístupnění údajů, s nimiž měl být původně seznámen jen úzký a přesně specifikovaný okruh osob – například držitelé určitého stupně bezpečnostní prověrky. V českých médiích se veřejnost opakovaně setkává s výsledky řízených úniků, kabinetní ukázkou je osud takzvané Kubiceho zprávy. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovník Jan Kubice v květnu 2006, čtyři dny před volbami Sněmovny, dokument předložil poslancům na uzavřeném zasedání sněmovního branného výboru. Během přestávky nejmenovaný poslanec „zapomněl“ svůj výtisk na stole a nejmenovaný novinář jej „našel“. Vzápětí se ze zprávy začaly v médiích objevovat obsáhlé citace naznačující spojení levicových politiků s organizovaným zločinem. V následujících volbách zvítězila pravice.
Jinak také editorial – názorový text vyjadřující stanovisko redakce k zásadním událostem. Své pravidelné místo míval úvodník na titulních stránkách předlistopadových periodik, dnes se s ním v této historické podobě setkáváme ojediněle. Ve vyhrocených chvílích píší úvodníky šéfredaktoři celostátních deníků, kteří jinak vlastní texty nepublikují, a deklarují tak mimořádnost určité situace. Takovým podnětem bývá například skutečně nebo domněle hrozící zásah do svobody slova ze strany státní moci (náhubkový zákon). Do jisté míry devalvující vliv na obsah tohoto pojmu mají časopisecké editorialy, v nichž vedoucí pracovníci redakcí shrnují obsah vydání (typicky suplementy deníků) s cílem motivovat čtenáře a upozornit je na nejzajímavější materiály.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena