Elektronická média

K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.

Editor

V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

Barter

Doslova jde o výměnný obchod, kdy zadavatel reklamy poskytuje za mediální prostor jako protihodnotu své zboží nebo služby. Mediální prostor si ale mezi sebou běžně poskytují také různá média, nejedná se ovšem o tzv. autoinzerci.

Gutenberg, Johannes

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg, byl vynálezcem nejstarší tiskové techniky, knihtisku. Narodil se zhruba v letech 1397-1400 v Mohuči, kde také 3. února 1468 zemřel. Způsobil první informační revoluci, když jeho technika založená na použití reliéfní dřevěné tiskové desky složené z jednotlivých vyměnitelných liter poprvé umožnila masové rozšíření psaného slova.

Špígl

1. Méně často se v novinářské hantýrce užívá český ekvivalent zrcadlo. Jde o návrh grafické podoby stránky. I v době počítačového zlomu si v některých redakcích editoři ze staré školy před cestou na zlomové pracoviště raději nakreslí na papír svou představu o rozvržení textů a obrazových prvků na stránce, kterou se chystají vytvořit. 2. Pod názvem Špígl vycházel také po celá 90. léta zpočátku velmi úspěšný deník. Jeho vydavatelem, šéfredaktorem a později prakticky jediným píšícím autorem byl Ladislav Froněk. Deník proslul mimo jiné tím, že proti bylo vedeno nejvíc žalob ze všech českých médií.

Mediální slovník

Ú
  • Únik informací

    Široké zpřístupnění údajů, s nimiž měl být původně seznámen jen úzký a přesně specifikovaný okruh osob – například držitelé určitého stupně bezpečnostní prověrky. V českých médiích se veřejnost opakovaně setkává s výsledky řízených úniků, kabinetní ukázkou je osud takzvané Kubiceho zprávy. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovník Jan Kubice v květnu 2006, čtyři dny před volbami Sněmovny, dokument předložil poslancům na uzavřeném zasedání sněmovního branného výboru. Během přestávky nejmenovaný poslanec „zapomněl“ svůj výtisk na stole a nejmenovaný novinář jej „našel“. Vzápětí se ze zprávy začaly v médiích objevovat obsáhlé citace naznačující spojení levicových politiků s organizovaným zločinem. V následujících volbách zvítězila pravice.

  • Úvodník

    Jinak také editorial – názorový text vyjadřující stanovisko redakce k zásadním událostem. Své pravidelné místo míval úvodník na titulních stránkách předlistopadových periodik, dnes se s ním v této historické podobě setkáváme ojediněle. Ve vyhrocených chvílích píší úvodníky šéfredaktoři celostátních deníků, kteří jinak vlastní texty nepublikují, a deklarují tak mimořádnost určité situace. Takovým podnětem bývá například skutečně nebo domněle hrozící zásah do svobody slova ze strany státní moci (náhubkový zákon). Do jisté míry devalvující vliv na obsah tohoto pojmu mají časopisecké editorialy, v nichž vedoucí pracovníci redakcí shrnují obsah vydání (typicky suplementy deníků) s cílem motivovat čtenáře a upozornit je na nejzajímavější materiály.