Společné označení pro tvůrčí tým, který vytváří určité periodikum, i pro místo, kde tato tvorba probíhá. Složení tohoto týmu a adresa se obvykle uvádějí v tiráži.
Zaměřuje se výhradně na pořizování, prodej a archivaci fotografické dokumentace všech důležitých událostí. Poskytuje buďto aktuální fotografický servis pro denní tisk, nebo se zaměřuje na fotografické projekty, které reprezentují závažná společenská témata, určená pro časopisy a knižní publikace. Historicky první soukromou fotografickou agenturou je Magnum Photos založená v roce 1947.
Společnost, která pro své klienty vymýšlí, navrhuje a realizuje aktivity (kampaně) v rámci komunikace s veřejností, resp. cílovou skupinou.
Právní předpisy a normy, které upravují vztahy mezi autory a uživateli jejich děl. Vždy jsou upravovány v přesně vypracovaných smlouvách, které podléhají platnému autorskému zákonu a musejí být v souladu s občanským zákoníkem i dalšími právními předpisy. U nás je od roku 2000 v platnosti Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů č. 121/2000 Sb. V mezinárodním měřítku platí tzv. copyrightová doložka, která byla uzavřena v Bernu v roce 1886. USA a další mimoevropské státy jsou zase členy Ženevské všeobecné úmluvy o autorském právu z roku 1952.
Teoretickému vymezení tohoto pojmu se věnuje celá řada publikací, ale mezi akademiky nepanuje shoda, pokud jde o definici. Spindoctoring má sice blízko k vztahům s veřejností (Public Relations), ale neznamená úplně totéž. Spindoctoring lze např. chápat jako vysoce manipulativní propagandistické techniky s cílem ovlivnit veřejnost prostřednictvím témat nastolovaných v médiích nebo jako způsob, jak se vypořádat s negativním vnímáním události prostřednictvím nalezení způsobu její pozitivní interpretace.
Široké zpřístupnění údajů, s nimiž měl být původně seznámen jen úzký a přesně specifikovaný okruh osob – například držitelé určitého stupně bezpečnostní prověrky. V českých médiích se veřejnost opakovaně setkává s výsledky řízených úniků, kabinetní ukázkou je osud takzvané Kubiceho zprávy. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovník Jan Kubice v květnu 2006, čtyři dny před volbami Sněmovny, dokument předložil poslancům na uzavřeném zasedání sněmovního branného výboru. Během přestávky nejmenovaný poslanec „zapomněl“ svůj výtisk na stole a nejmenovaný novinář jej „našel“. Vzápětí se ze zprávy začaly v médiích objevovat obsáhlé citace naznačující spojení levicových politiků s organizovaným zločinem. V následujících volbách zvítězila pravice.
Jinak také editorial – názorový text vyjadřující stanovisko redakce k zásadním událostem. Své pravidelné místo míval úvodník na titulních stránkách předlistopadových periodik, dnes se s ním v této historické podobě setkáváme ojediněle. Ve vyhrocených chvílích píší úvodníky šéfredaktoři celostátních deníků, kteří jinak vlastní texty nepublikují, a deklarují tak mimořádnost určité situace. Takovým podnětem bývá například skutečně nebo domněle hrozící zásah do svobody slova ze strany státní moci (náhubkový zákon). Do jisté míry devalvující vliv na obsah tohoto pojmu mají časopisecké editorialy, v nichž vedoucí pracovníci redakcí shrnují obsah vydání (typicky suplementy deníků) s cílem motivovat čtenáře a upozornit je na nejzajímavější materiály.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena