Základní (nejmenší) typografická měrná jednotka o velikosti 0,376 mm (v tzv. Didotově systému).
Obecně vzato pozadí nějaké události, ve zpravodajství se chápe jako kontext nutný pro pochopení toho, o čem ve zprávě informujeme. Při tvorbě backgroundu se často využívají již dříve vydané a archivované zprávy nebo faktografické údaje. Background je zařazován až na konec celé zprávy v rámci principu tzv. obrácené pyramidy – v případě potřeby zkrácení textu může být umazán.
Seznam členů týmu, který připravuje do výroby noviny nebo časopis doplněný kontakty na redakci.
Různé řezy písma pomáhají zvýraznit určité části textu a upozornit čtenáře, aby jim věnoval zvýšenou pozornost, případně mu pomoci se v textu lépe orientovat. Obvykle se kromě normálního písma používá kurzíva a tučný řez. Výraz má kořeny v dobách vynálezce knihtisku Gutenberga, kdy se jednotlivé litery skutečně vyřezávaly ze dřeva.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena