Headline

Výraz se obvykle používá ve smyslu novinového titulku nebo krátkého shrnutí obsahu zprávy (headline servis ČTK šířený prostřednictvím SMS). Často se mezi laiky v souvislosti s obsahem médií vyskytuje i výraz nadpis, při jehož zaslechnutí ovšem novináři skřípou zuby. Titulek může být doplněn o nadtitulek či podtitulek, delší texty bývají dále rozčleněny mezititulky. Vždy je účelem usnadnit čtenáři orientaci v textu, případně mu umožnit vstřebat jeho základní body, aniž jej celý pročte.

Agenturní zpravodajství

Zprávy z agenturního servisu musí být napsány tak, aby je další média mohla bez nutnosti dodatečných úprav zveřejnit. Agenturní zpravodajství se orientuje jen na tzv. tvrdá fakta, čemuž odpovídá i typická stavba agenturní zprávy, jejíž znění je možné zkracovat podle potřeby odzadu.

Ř

Souhláska, kterou se čeština odlišuje snad od všech ostatních jazyků. Před nástupem komerčních televizí byla příčinou zmařených snů nejednoho novináře, který toužil proniknout na obrazovku, ale ani za pomoci logopeda nedokázal vyslovit zákeřnou souhlásku správně. TV Nova ve svých začátcích pochopila, že přijít o schopného reportéra jen kvůli drobné vadě řeči by byla škoda a nechala vyniknout Martina Mrnku. Ten později získal např. novinářskou Cenu křepelek za publicitu na téma lehké topné oleje a stal se i prvním ředitelem dnes již zaniklé zpravodajské televize Z1.

Elektronická média

K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.

Layout

Způsob grafického rozvržení tiskové (internetové) stránky, který jednoznačně charakterizuje daný produkt (deník, časopis) a zároveň umožňuje čtenáři co nejkomfortnější vnímání obsahu.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.