Banner

V nejběžnějším smyslu slova jde o formát internetové reklamy. Je to první forma reklamy na internetu a stále jedna z nejčastějších. Též bývá nazýván reklamní proužek. Zobrazuje se v různých formátech na www-stránkách.

Uzávěrka

Okamžik, po kterém už nelze na obsahu a grafické podobě tištěných novin a časopisů nic měnit. Podklady vyrobené redakcí se předávají tiskárně a ta zahajuje výrobu. Uzávěrky se v praxi občas nedodržují, noviny čekají například na výsledek důležitého sportovního zápasu. Každý takový posun se ale pečlivě zvažuje, neboť může mít fatální důsledky v podobě vyšší remitendy, případně zvýšených výrobních nákladů způsobených smluvní pokutou zaplacenou tiskárně.

Editor

V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

Asimilace zájmů zdroje a média

Jedná se o vztah, kdy jak zdroj, tak médium mají zájem na sdílení a uveřejnění určité informace. Zatímco zájem zdroje je politický nebo komerční, zájem média vyplývá ze snadného přístupu k dostatku materiálu, z něhož by mohl/a vzniknout článek/reportáž. Platí zde jakýsi dvousměrný systém závislosti: jednotlivci i celá společenství jsou závislí na médiích, ovšem média jsou zase závislá na zdrojích.

Blúbox

Slangové označení pro technické zařízení barevné televize pro trikové skládání obrazů na principu klíčování modré barvy.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.