Metoda volné spontánní diskuse na dané téma, založená na hledání nových nápadů a návrhů a na jejich dalším tvořivém kombinování a zlepšování. Kdokoli z účastníků může říci jakýkoli nápad bez ohledu na možnost jeho realizace. Návrhy zpravidla moderátor zapisuje na tabuli. Princip metody spočívá v tom, že během diskuze se uvedené nápady zásadně nehodnotí. K tomu dochází až po brainstormingu, kdy se náměty dopracovávají do použitelné podoby.
Zkratka pro Averige Time Spent, tedy doba strávená u konkrétního média, udává se v sekundách. Ukazuje, kolik času trávili v průměru diváci /posluchači /návštěvníci ze zvolené cílové skupiny sledováním určitého televizního pořadu, poslechem rádiové stanice nebo návštěvou internetové stránky. ATS relative je pak označení pro průměrnou dobu trávenou u konkrétního média, ale jen těmi diváky, kteří dané médium alespoň někdy sledovali, zapnuli. Na rozdíl od klasického ATS se do něj tedy nezapočítává ta část cílové skupiny, která dané médium vůbec nesleduje.
V obchodním kontextu znamená česky značku. V sobě obsahuje název, logo, slogan a design spojený se značkou nebo specifickým produktem. Její zahlédnutí má vyvolat u člověka asociaci s určitým produktem.
Zpráva, která obsahuje zcela nové, dosud nezveřejněné informace, nebo jejíž obsah doplňuje zprávu již zveřejněnou. Aktualizace pak znamená uvedení zprávy do nových souvislostí, její oživení.
Krátká zpráva lokálního významu, používal se pro ni také výraz denička. Navzdory tomu, že autor lokálek – lokálkář – se málokdy dočká věhlasu, musí své řemeslo ovládat stejně brilantně jako kolegové zaplňující první strany. Na minimální ploše totiž musí odpovědět na tytéž základní otázky – co se stalo, kdy, kde, jak a nejlépe také proč.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena