Audiovizuální dílo

Česky jinak obrazově zvukové dílo. Sestává ze sledu spojených obrazů, které může, ale nemusí doprovázet zvuk. Je určeno k zobrazení jako pohyblivý obraz prostřednictvím příslušných zařízení. Audiovizuální díla podléhají zákonu o audiovizuálních dílech. Taková díla používají audiovizuální jazyk, kterými se rozumí výrazové a vyjadřovací prostředky, se kterými pracuje redaktor televizního zpravodajství (obsahuje složku zvukovou a obrazovou).

Avízo

Jde o krátké sdělení především novinářům, které upozorňuje na akce předem ohlášené tiskové agentuře. Ta tak plní organizátorskou a oznamovatelskou funkci a v avízu bývá označena jako zdroj.

Bezpatkové písmo

Také bývá označováno jako gotické, od patkového se liší tím, že neobsahuje tzv. patky. Tvrdí se, že se čte obtížněji než písmo patkové.

Abonent, odběratel, předplatitel

Pro tištěná a stále častěji i pro internetová média je to ten, kdo si předem na určité období zaplatí pravidelné doručování konkrétního periodika do místa bydliště, zaměstnání, sídla firmy apod.

Nadtitulek

Součást takzvaného titulkového aparátu zejména v tištěných médiích. Text umístěný nad titulkem článku se využívá například u rozhovorů, kdy titulkem je citát zpovídané osoby, nejprve je však třeba čtenáři ozřejmit, kdo touto osobou je, případně zdůraznit, že redakce pořízením tohoto interview zaznamenala mimořádný úspěch, neboť dotyčný se pro ni vyjádřil zcela exkluzivně.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.