Společnost, která na základě zadání klienta vymýšlí a následně uskutečňuje reklamní kampaně. Zatímco velké agentury obvykle poskytují tzv. full-service, menší se specializují jen na určitý dílčí segment reklamního trhu. Reklamní agentury se samy často označují za „komunikační agentury“.
První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.
Tematicky utvářený seznam novinářů a kontaktů na ně, podle nějž jsou distribuovány tiskové zprávy a další sdělení, případně pozvánky na tiskové konference a podobná setkání. Medialist zpravidla vytvářejí a také průběžně aktualizují tisková a PR oddělení firem, PR agentury a podobné subjekty. Do kvalitně zpracovaného medailistu se aktuálně promítají i změny vyplývající z nového angažmá jednotlivých žurnalistů či nové dělby práce v jednotlivých redakcích. Ty ostatní se hemží emaily šéfredaktorů, kteří tiskové zprávy nikdy nečtou a místo na tiskovky jednotlivých ministerstev zajdou občas raději rovnou na oběd s premiérem.
V původním slova smyslu jde o dědičnou změnu genotypu. Odvozeně se tento termín užívá v případě tištěných médií pro označení regionálních vydání, kdy čtenáři na celém území, kam je titul distribuován, dostávají do ruky tytéž noviny lišící se několika stránkami (sešitem) zabývajícími se událostmi lokálního významu nebo místními dopady globálního dění.
Investigace znamená vyšetřování a proto ji má v názvu i americká FBI (Federal Bureau of Investigation). Investigativní novinář by tedy měl být schopen najít informace i tam, kde zdánlivě žádné k dispozici nejsou. Zároveň ale není nijak zbaven základní povinnosti ověřovat je ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, což může být obtížné, rozhodne-li se například o politické korupci promluvit právě jen jeden konkrétní člověk.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena