V přeneseném slova smyslu „rodiště“ zprávy, tedy místo, kde se událost stala. Domicilem bývají označeny jak agenturní zprávy, tak články v médiích.
Nejčastěji rozhlasový předěl, znělka, tvořený rychlým sledem několika tónů. Obvykle odděluje komerční část vysílání od zbývajícího obsahu – hudby a mluveného slova. Hovoří se též o takzvané zvukové grafice.
Podstatné jméno dementi (z francouzského démentir) začalo do obecné češtiny pronikat cca před 20 lety s rozvojem svobodných médií. Znamená popření (zpravidla oficiální, úřední) nebo vyvrácení nějaké informace, zprávy. Dementi se obvykle používá jako kategorické ohrazení se proti určitému tvrzení, třeba i fámě, pokud se obsah tohoto tvrzení vůbec nezakládá na pravdě. Pokud je ono tvrzení pravdivé jen částečně, používá se pro zpřesnění informace termín „corrigenda“, v češtině pak ustálené slovní spojení „uvést na pravou míru“. Legendárním se stal výrok amerického exprezidenta Billa Clintona k jeho aférce se stážistkou v Bílém domě, Monikou Lewinskou: „S touto ženou, slečnou Lewinskou, jsem neměl žádný sexuální styk.“
Zkratka pro Averige Time Spent, tedy doba strávená u konkrétního média, udává se v sekundách. Ukazuje, kolik času trávili v průměru diváci /posluchači /návštěvníci ze zvolené cílové skupiny sledováním určitého televizního pořadu, poslechem rádiové stanice nebo návštěvou internetové stránky. ATS relative je pak označení pro průměrnou dobu trávenou u konkrétního média, ale jen těmi diváky, kteří dané médium alespoň někdy sledovali, zapnuli. Na rozdíl od klasického ATS se do něj tedy nezapočítává ta část cílové skupiny, která dané médium vůbec nesleduje.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena