Společnost, která na základě zadání klienta vymýšlí a následně uskutečňuje reklamní kampaně. Zatímco velké agentury obvykle poskytují tzv. full-service, menší se specializují jen na určitý dílčí segment reklamního trhu. Reklamní agentury se samy často označují za „komunikační agentury“.
Ten, kdo vytvoří dílo, a to nejen rozhlasové, televizní nebo filmové, ale třeba i dílo výtvarné, hudební, literární nebo architektonické. Díla jsou chráněna autorskými právy. Autorem může být jednotlivec, skupina jednotlivců, anonym, člověk používající pseudonym, autorskou značku nebo šifru, ale i editor nebo překladatel. Autor i jeho dílo bývají předmětem kritiky.
Slovo „blog“ vzniklo z anglického „web log“, což se do češtiny dá přeložit jako „webový zápisník“. Obsah, témata, styl či forma jakož i úroveň jednotlivých blogů se liší autor od autora. Blogování vzniklo v USA koncem 90. let, v ČR se rozvinulo až v posledních letech. Blogování umožňuje autorům blogů vyjadřovat se k tomu, k čemu chtějí. Blogy dnes představují nikoli nevýznamný komunikační kanál také pro společnosti a instituce, ovšem pokud je využívají jinak než jen k prostému zveřejňování svých tiskových zpráv.
První odstavec článku, v němž by mělo být řečeno vše, co se nevešlo do titulku. Zbytek textu pak už obvykle jen rozvíjí tyto základní informace.
Jeden z novinářských žánrů využívaných v názorové části periodik. Obvykle se vztahuje k událostem popisovaným ve zpravodajské části listu. Její autor se však nevěnuje rozsáhlému hloubkovému rozboru, ale uvádí několik poznámek na okraj dění. Často je autorem novinář, který k danému tématu přinesl obsáhlé zpravodajské informace, nezaujatý způsob jejich prezentace mu však neumožnil vyjádřit vlastní názor nebo alespoň vypíchnout určité detaily.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena