Honorář

Peněžní odměna pro tvůrce některé z částí mediálního obsahu. V českých médiích se obvykle vyplácí externím autorům, zatímco ti kmenoví jsou odměňováni standardním způsobem formou fixních a pohyblivých složek mzdy. Dalším specifikem českého prostředí je, že výše honorářů zpravidla naprosto nekoresponduje s výší novinářských platů. Zatímco například kmenovému redaktoru týdeníku stačí ke splnění povinností odevzdat do každého čísla jeden obsáhlejší rozhovor, externista pracující za honorář by musel časopis vytvořit celý včetně šéfredaktorova úvodního sloupku.

Obtah

Původně otisk novinové stránky připravené do tisku knihtiskovou metodou. Na obtížně čitelné reliéfní písmo z kovové slitiny zvané liteřina uspořádané zrcadlově obráceně do sazebního obrazce se válečkem nanesla barva, přiložil se list papíru a dalším válečkem se pak „obtáhl“, takže se stránka na papír obtiskla. Tento papírový náhled sloužil ke kontrole před zahájením výroby definitivní tiskové formy a samotným tiskem. Termín „obtah“ přežil v redakcích do dnešních dnů, i když papírový náhled stránky už vytvářejí soudobé laserové tiskárny.

AČRA MK

Asociace Českých Reklamních Agentur a Marketingové Komunikace, jejímž hlavním cílem je navyšování profesionální úrovně reklamy a marketingové komunikace v Česku. Zastupuje společné zájmy svých členů a koordinuje je, zastupuje také své členy vůči orgánům státní správy či oborovým svazům. Kromě toho poskytuje odborné informace i poradenské služby a snaží se prosazovat pozitivní image reklamy.

Veřejné mínění

Rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Za účelem zjištění této názorové hladiny provádějí specializované firmy průzkumy veřejného mínění, které si objednávají nejčastěji velké korporace, politici nebo média. Objektivní výsledky průzkumu může zajistit pečlivý výběr respondentů s ohledem na rozložení některých jejich vlastností (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.). Toto rozložení by mělo co nejlépe odpovídat rozložení těchto vlastností v populaci.

Headline

Výraz se obvykle používá ve smyslu novinového titulku nebo krátkého shrnutí obsahu zprávy (headline servis ČTK šířený prostřednictvím SMS). Často se mezi laiky v souvislosti s obsahem médií vyskytuje i výraz nadpis, při jehož zaslechnutí ovšem novináři skřípou zuby. Titulek může být doplněn o nadtitulek či podtitulek, delší texty bývají dále rozčleněny mezititulky. Vždy je účelem usnadnit čtenáři orientaci v textu, případně mu umožnit vstřebat jeho základní body, aniž jej celý pročte.

Mediální slovník

E
  • Editor

    V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.

  • Elektronická média

    K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.