Oblíbený a často využívaný žurnalistický žánr, který umožňuje redakcím publikovat „názor veřejnosti“ nebo názor elit. Ke skutečným průzkumům veřejného mínění mají ankety pochopitelně hodně daleko. Vhodným výběrem respondentů ankety může redakce ovlivnit to, jak je vnímána jiná informace, souvislost apod. Televize si anketami s lidmi na ulici vypomáhají, když točí o tématech, k nimž se jim na kameru např. nechce nikdo ze zainteresovaných vyjádřit.
Pro tištěná a stále častěji i pro internetová média je to ten, kdo si předem na určité období zaplatí pravidelné doručování konkrétního periodika do místa bydliště, zaměstnání, sídla firmy apod.
Česká zpravodajsko-publicistická televizní stanice, vysílající v letech 2008-2011. Držitelem vysílací licence byla společnost První zpravodajská, a. s., jediným akcionářem skupina J&T. Stanice začala vysílat 1. června 2008 v 19:00 hodin, svůj provoz ukončila 24. ledna 2011 ve 23:59 hodin.
Americká společnost založená v roce 1981, která poskytuje finanční služby, informace o akciích a specializuje se na finanční a ekonomické zpravodajství, analýzy apod.
Původní anglický název se používá přibližně stejně často jako české označení rozhovor. Rozhovor patří ke královským novinářským disciplínám. Autor by měl být vybaven hlubokými profesními i životními zkušenostmi, navíc musí předem nastudovat množství podrobností o svém protějšku a oboru, v němž působí. Usnadnit mu to může užší specializace - někdejší redaktor deníku Právo Alexandr Kramer například pro každé sobotní vydání listu připravoval obsáhlé rozhovory s politiky. Redaktorka Pátku Lidový novin Alena Plavcová se naopak dokáže bavit stejně zajímavě s arcibiskupem i fotbalistou.
V původním smyslu pracovník v médiích, který odpovídá za obsah, formu a celkovou podobu svěřené části listu, internetového portálu, TV nebo rozhlasového vysílání. Náplní jeho práce obvykle není tvorba vlastních textů či audiovizuálních sdělení, výjimečně se vyjadřuje v komentujících sděleních.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena