Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.
Seznam členů týmu, který připravuje do výroby noviny nebo časopis doplněný kontakty na redakci.
Rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Za účelem zjištění této názorové hladiny provádějí specializované firmy průzkumy veřejného mínění, které si objednávají nejčastěji velké korporace, politici nebo média. Objektivní výsledky průzkumu může zajistit pečlivý výběr respondentů s ohledem na rozložení některých jejich vlastností (např. věk, vzdělání, náboženství, bydliště apod.). Toto rozložení by mělo co nejlépe odpovídat rozložení těchto vlastností v populaci.
Zřejmě nejznámější a největší mediální kauza, která se stala v roce 1972 v USA a vedla až k rezignaci amerického prezidenta Richarda Nixona. Dva reportéři deníku The Washington Post, Carl Bernstein a Bob Woodward, o čtyři roky později sepsali o průběhu aféry scénář k filmu Všichni prezidentovi muži. Avšak až v roce 2005 bylo oficiálně potvrzeno, že anonymním informačním zdrojem, který oběma novinářům pomáhal, byl někdejší zástupce ředitele FBI William Mark Felt.
Způsob zalomení textů v novinách a časopisech využívajících lámání do sloupců. Korektnější označení jednosloupek nebo dvojsloupek se v každodenní novinářské mluvě nepoužívá.
Nejčastěji rozhlasový předěl, znělka, tvořený rychlým sledem několika tónů. Obvykle odděluje komerční část vysílání od zbývajícího obsahu – hudby a mluveného slova. Hovoří se též o takzvané zvukové grafice.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena