To, co odlišuje bulvární média od těch ostatních, je, že namísto informací pracují s pudovými emocemi. Používají velké titulky a fotografie, krátké a jednoduché věty a každému srozumitelný slovník. Bulvární tisk ke své existenci potřebuje celebrity, a proto je též sám vytváří a domlouvá s nimi nejrůznější „senzační odhalení“. Časté je křížové propojení „informací“ mezi bulvární televizí (TV Nova) a jinými bulvárními tituly (Blesk, Aha!, Šíp, Spy, Rytmus života, Pestrý svět). Bulvární média pracují na anebo za hranicí etiky, často na ně jsou poškozenými osobnostmi podávány žaloby na ochranu osobnosti. Náklad tištěných bulvárních médií je ve srovnání s ostatními až desetinásobně vyšší.
Česká zpravodajsko-publicistická televizní stanice, vysílající v letech 2008-2011. Držitelem vysílací licence byla společnost První zpravodajská, a. s., jediným akcionářem skupina J&T. Stanice začala vysílat 1. června 2008 v 19:00 hodin, svůj provoz ukončila 24. ledna 2011 ve 23:59 hodin.
Jedná se o zkratku složenou z anglických slov: Attention (pozornost), Interest (zájem), Desire (přání), a Action (akce), která vystihuje dnes už překonanou jednoduchou koncepci působení reklamy. Ta nejprve budí pozornost a následně zájem, poté přání danou věc vlastnit, což vede k akci, tedy nákupu. Méně známou, ale také používanou zkratkou, je AIDYA, v níž Y vyjadřuje Yes, tedy pozitivní rozhodnutí o nákupu zvoleného produktu.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
Spojování dvou a více statických záběrů do jednoho celku s novým obsahem. Technika je pravděpodobně stejně stará jako sama fotografie, skutečného rozkvětu dosáhla s nástupem digitálních technologií a softwarových nástrojů k úpravě obrazu. V principu tak lze například přemístit konkrétní osobu do destinace, již nikdy nenavštívila. Specifickou formou fotomontáže byl opačný postup – dal by se nazvat fotodemontáží –, který uplatňovali českoslovenští komunisté v souvislosti s čistkami v 50. letech 20. století. Z archivních skupinových fotografií tak rok po roce mizeli jednotliví funkcionáři, kteří se pro své soudruhy stali nepohodlnými.
Druh pohádkové bytosti, zlomyslný skřítek, na kterého si novináři, sazeči a tiskaři zvykli s pokrčením ramen svádět nevysvětlitelné chyby v textu. Zvlášť patrné bývá jeho řádění po bujarých oslavách na pracovištích.
1. Méně často se v novinářské hantýrce užívá český ekvivalent zrcadlo. Jde o návrh grafické podoby stránky. I v době počítačového zlomu si v některých redakcích editoři ze staré školy před cestou na zlomové pracoviště raději nakreslí na papír svou představu o rozvržení textů a obrazových prvků na stránce, kterou se chystají vytvořit. 2. Pod názvem Špígl vycházel také po celá 90. léta zpočátku velmi úspěšný deník. Jeho vydavatelem, šéfredaktorem a později prakticky jediným píšícím autorem byl Ladislav Froněk. Deník proslul mimo jiné tím, že proti bylo vedeno nejvíc žalob ze všech českých médií.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena