Agentura literární

Zprostředkovává nabídky, výměny a prodej autorských práv literárních děl. Také zastupuje autory nebo majitele autorských práv při jednání s partnery, vyjednává výši honoráře nebo počet vydání publikace v nakladatelství. V Česku působí kolem desítky literárních agentur.

Agenda-setting

Obecně nastolování témat, v médiích se chápe jako hypotéza o účinku médií na myšlení, podle kterého určují pořadí důležitosti událostí. Hledá odpověď na otázku, proč se některá témata stanou součástí veřejné debaty a jiná zůstávají stranou a proč některá považuje veřejnost za závažnější než jiná. Často se zkoumání agenda-setting soustřeďuje na období předvolebních kampaní.

Cenzura

Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.

Domicil

V přeneseném slova smyslu „rodiště“ zprávy, tedy místo, kde se událost stala. Domicilem bývají označeny jak agenturní zprávy, tak články v médiích.

Cena Ferdinanda Peroutky

Novinářské ocenění udělované v Česku od roku 1995 jednotlivcům i autorským kolektivům (případně jednotlivým formátům) za mimořádně kvalitní tvorbu. Vyznamenaní by měli být významnému prvorepublikovému novináři Peroutkovi podobní mimo jiné vysokou mravní integritou. Měli by cítit i výraznou osobní odpovědnost za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce musí mít mimořádnou úroveň násobenou preciznosti výrazových prostředků a krásou jazyka. Ocenění každoročně uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky. K laureátům patří například Ludvík Vaculík, Ivan Medek nebo Erik Tabery.

Zdroj: www.ferdinandperoutka.cz

Mediální slovník

H
  • Headline

    Výraz se obvykle používá ve smyslu novinového titulku nebo krátkého shrnutí obsahu zprávy (headline servis ČTK šířený prostřednictvím SMS). Často se mezi laiky v souvislosti s obsahem médií vyskytuje i výraz nadpis, při jehož zaslechnutí ovšem novináři skřípou zuby. Titulek může být doplněn o nadtitulek či podtitulek, delší texty bývají dále rozčleněny mezititulky. Vždy je účelem usnadnit čtenáři orientaci v textu, případně mu umožnit vstřebat jeho základní body, aniž jej celý pročte.

  • Holubova letka

    Skupina novinářů – seniorů, která se v 90. letech 20. století stala postrachem tiskových konferencí. Aniž pracovali – byť externě – pro některou redakci, pronikali na akce vyzbrojeni průkazem některé z žurnalistických profesních organizací s jediným cílem: sníst a vypít co nejrychleji veškeré občerstvení, zatímco jejich mladší kolegové plní své zpravodajské povinnosti, a ještě odnést něco svým blízkým domů v objemných igelitových taškách. Zakladatelem tradice a duchovním otcem skupiny byl Miroslav Holub, bývalý redaktor časopisu Zemědělec.

  • Honorář

    Peněžní odměna pro tvůrce některé z částí mediálního obsahu. V českých médiích se obvykle vyplácí externím autorům, zatímco ti kmenoví jsou odměňováni standardním způsobem formou fixních a pohyblivých složek mzdy. Dalším specifikem českého prostředí je, že výše honorářů zpravidla naprosto nekoresponduje s výší novinářských platů. Zatímco například kmenovému redaktoru týdeníku stačí ke splnění povinností odevzdat do každého čísla jeden obsáhlejší rozhovor, externista pracující za honorář by musel časopis vytvořit celý včetně šéfredaktorova úvodního sloupku.