Asociace Českých Reklamních Agentur a Marketingové Komunikace, jejímž hlavním cílem je navyšování profesionální úrovně reklamy a marketingové komunikace v Česku. Zastupuje společné zájmy svých členů a koordinuje je, zastupuje také své členy vůči orgánům státní správy či oborovým svazům. Kromě toho poskytuje odborné informace i poradenské služby a snaží se prosazovat pozitivní image reklamy.
Jeden z novinářských žánrů využívaných v názorové části periodik. Obvykle se vztahuje k událostem popisovaným ve zpravodajské části listu. Její autor se však nevěnuje rozsáhlému hloubkovému rozboru, ale uvádí několik poznámek na okraj dění. Často je autorem novinář, který k danému tématu přinesl obsáhlé zpravodajské informace, nezaujatý způsob jejich prezentace mu však neumožnil vyjádřit vlastní názor nebo alespoň vypíchnout určité detaily.
Novinářské ocenění udělované v Česku od roku 1995 jednotlivcům i autorským kolektivům (případně jednotlivým formátům) za mimořádně kvalitní tvorbu. Vyznamenaní by měli být významnému prvorepublikovému novináři Peroutkovi podobní mimo jiné vysokou mravní integritou. Měli by cítit i výraznou osobní odpovědnost za společenské důsledky svého publicistického působení. Jejich profesní práce musí mít mimořádnou úroveň násobenou preciznosti výrazových prostředků a krásou jazyka. Ocenění každoročně uděluje Sdružení Ferdinanda Peroutky. K laureátům patří například Ludvík Vaculík, Ivan Medek nebo Erik Tabery.
Zdroj: www.ferdinandperoutka.cz
Způsob zalomení textů v novinách a časopisech využívajících lámání do sloupců. Korektnější označení jednosloupek nebo dvojsloupek se v každodenní novinářské mluvě nepoužívá.
Jedná se o vztah, kdy jak zdroj, tak médium mají zájem na sdílení a uveřejnění určité informace. Zatímco zájem zdroje je politický nebo komerční, zájem média vyplývá ze snadného přístupu k dostatku materiálu, z něhož by mohl/a vzniknout článek/reportáž. Platí zde jakýsi dvousměrný systém závislosti: jednotlivci i celá společenství jsou závislí na médiích, ovšem média jsou zase závislá na zdrojích.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena