Do češtiny se tento pojem nepřekládá, v širším smyslu slova se chápe jako prostředek venkovní reklamy. V užším slova smyslu jde o reklamní plochu upevněnou na konstrukci v blízkosti pozemních komunikací, na zdech domů apod., na kterou je vylepován plakát identických rozměrů. Využívá se pro všechny druhy marketingové komunikace, komerční, nekomerční i politickou. V České republice je jich v současnosti několik desítek tisíc.
Slangové označení pro technické zařízení barevné televize pro trikové skládání obrazů na principu klíčování modré barvy.
V původním smyslu znamenala jmenování určitého člověka zástupcem vysílajícího a udělení souhlasu přijímacího státu. V žurnalistice ale znamená zastupování média redaktorem na různých akcích s tím, že organizátoři těchto akcí jeho přítomnost schvalují. Mediální činitel dostává zpravidla v tiskovém středisku jmenovku a označení, že jde o novináře, ale také podklady o probíhající akci.
Zaměřuje se výhradně na pořizování, prodej a archivaci fotografické dokumentace všech důležitých událostí. Poskytuje buďto aktuální fotografický servis pro denní tisk, nebo se zaměřuje na fotografické projekty, které reprezentují závažná společenská témata, určená pro časopisy a knižní publikace. Historicky první soukromou fotografickou agenturou je Magnum Photos založená v roce 1947.
Termín, který prakticky vymizel se změnami technologie výroby tištěných médií. Původně označoval způsob vytváření tiskové předlohy, kdy se jednotlivá písmena (litery - nejprve dřevěné, později kovové) musela ručně zasadit do řádku. Tento způsob byl mnohem později nahrazen použitím sázecích strojů, kde sazeč seděl u klávesnice a po stisku příslušné klávesy se písmeno odlilo přímo ve stroji z roztaveného kovu. V 80. a počátkem 90. let 20. století, před masovým rozšířením osobních počítačů, se krátce hovořilo o takzvané fotosazbě, kdy sazeč převáděl do elektronické podoby text dodaný redaktorem a napsaný na psacím stroji.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena