Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.
Bulvární fotografové (jednotné číslo zní v italštině paparazzo), kteří pronásledují známé osobnosti a číhají na okamžik, kdy je budou moci zvěčnit v choulostivé situaci. Výraz uvedl do života režisér Federico Fellini, v jehož filmu z roku 1960 La dolce vita (Sladký život) vystupuje bulvární novinář tohoto příjmení.
Slangové označení pro technické zařízení barevné televize pro trikové skládání obrazů na principu klíčování modré barvy.
Právní předpisy a normy, které upravují vztahy mezi autory a uživateli jejich děl. Vždy jsou upravovány v přesně vypracovaných smlouvách, které podléhají platnému autorskému zákonu a musejí být v souladu s občanským zákoníkem i dalšími právními předpisy. U nás je od roku 2000 v platnosti Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů č. 121/2000 Sb. V mezinárodním měřítku platí tzv. copyrightová doložka, která byla uzavřena v Bernu v roce 1886. USA a další mimoevropské státy jsou zase členy Ženevské všeobecné úmluvy o autorském právu z roku 1952.
Viz copyright.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena