Ř

Souhláska, kterou se čeština odlišuje snad od všech ostatních jazyků. Před nástupem komerčních televizí byla příčinou zmařených snů nejednoho novináře, který toužil proniknout na obrazovku, ale ani za pomoci logopeda nedokázal vyslovit zákeřnou souhlásku správně. TV Nova ve svých začátcích pochopila, že přijít o schopného reportéra jen kvůli drobné vadě řeči by byla škoda a nechala vyniknout Martina Mrnku. Ten později získal např. novinářskou Cenu křepelek za publicitu na téma lehké topné oleje a stal se i prvním ředitelem dnes již zaniklé zpravodajské televize Z1.

Autocenzura

Princip tvorby, kdy obsah sdělované informace koriguje a filtruje sám autor.

Redakce

Společné označení pro tvůrčí tým, který vytváří určité periodikum, i pro místo, kde tato tvorba probíhá. Složení tohoto týmu a adresa se obvykle uvádějí v tiráži.

Úvodník

Jinak také editorial – názorový text vyjadřující stanovisko redakce k zásadním událostem. Své pravidelné místo míval úvodník na titulních stránkách předlistopadových periodik, dnes se s ním v této historické podobě setkáváme ojediněle. Ve vyhrocených chvílích píší úvodníky šéfredaktoři celostátních deníků, kteří jinak vlastní texty nepublikují, a deklarují tak mimořádnost určité situace. Takovým podnětem bývá například skutečně nebo domněle hrozící zásah do svobody slova ze strany státní moci (náhubkový zákon). Do jisté míry devalvující vliv na obsah tohoto pojmu mají časopisecké editorialy, v nichž vedoucí pracovníci redakcí shrnují obsah vydání (typicky suplementy deníků) s cílem motivovat čtenáře a upozornit je na nejzajímavější materiály.

Lokálka, denička

Krátká zpráva lokálního významu, používal se pro ni také výraz denička. Navzdory tomu, že autor lokálek – lokálkář – se málokdy dočká věhlasu, musí své řemeslo ovládat stejně brilantně jako kolegové zaplňující první strany. Na minimální ploše totiž musí odpovědět na tytéž základní otázky – co se stalo, kdy, kde, jak a nejlépe také proč.

Mediální slovník

K
  • Knihtisk

    Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.

  • Krizová komunikace

    Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.