Abonent, odběratel, předplatitel

Pro tištěná a stále častěji i pro internetová média je to ten, kdo si předem na určité období zaplatí pravidelné doručování konkrétního periodika do místa bydliště, zaměstnání, sídla firmy apod.

Obtah

Původně otisk novinové stránky připravené do tisku knihtiskovou metodou. Na obtížně čitelné reliéfní písmo z kovové slitiny zvané liteřina uspořádané zrcadlově obráceně do sazebního obrazce se válečkem nanesla barva, přiložil se list papíru a dalším válečkem se pak „obtáhl“, takže se stránka na papír obtiskla. Tento papírový náhled sloužil ke kontrole před zahájením výroby definitivní tiskové formy a samotným tiskem. Termín „obtah“ přežil v redakcích do dnešních dnů, i když papírový náhled stránky už vytvářejí soudobé laserové tiskárny.

Jedňák, dvoják, troják

Způsob zalomení textů v novinách a časopisech využívajících lámání do sloupců. Korektnější označení jednosloupek nebo dvojsloupek se v každodenní novinářské mluvě nepoužívá.

Headline

Výraz se obvykle používá ve smyslu novinového titulku nebo krátkého shrnutí obsahu zprávy (headline servis ČTK šířený prostřednictvím SMS). Často se mezi laiky v souvislosti s obsahem médií vyskytuje i výraz nadpis, při jehož zaslechnutí ovšem novináři skřípou zuby. Titulek může být doplněn o nadtitulek či podtitulek, delší texty bývají dále rozčleněny mezititulky. Vždy je účelem usnadnit čtenáři orientaci v textu, případně mu umožnit vstřebat jeho základní body, aniž jej celý pročte.

Autorizace

Obvyklou praxí seriózních tištěných médií by měla být autorizace rozhovoru nebo výroku, který byl novináři poskytnut. Mívá písemnou formu, kdy redaktor zašle text ještě před jeho zveřejněním, ale může se – z důvodů časové naléhavosti – uskutečnit i po telefonu. Novináři autorizaci nemají rádi - kvůli autenticitě i kvůli tomu, že jim přidělává práci, když jim někdo během autorizace vnáší do jejich materiálu změny, které se z jejich pohledu jeví jako nepodstatné.

Mediální slovník

K
  • Knihtisk

    Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.

  • Krizová komunikace

    Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.