Forma rozhovoru, kterého se účastní více než dva lidé, kterou připravil a řídí jeden z účastníků – redaktor nebo moderátor. Ostatní zúčastnění jsou většinou odborníci na danou problematiku, velmi často s rozdílnými názory. V besedě se zpravidla analyzuje závažný společenský problém z různých hledisek, eventuálně se naznačují možnosti jeho řešení. U rozhlasové a televizní debaty jsou častou součástí besed přímé telefonické vstupy (případně otázky kladené prostřednictvím internetu, SMS) posluchačů/diváků do vysílání. Hlavním úkolem moderátora je dbát na to, aby všichni účastníci besedy dostali zhruba stejný prostor k vyjádření, aby se neodchylovali od tématu a dodržovali pravidla slušného jednání. Moderátor zpravidla také uvádí posluchače a diváky do problematiky.
K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.
Odhalování nepravostí, nepřístojností a vůbec všeho toho, co by mělo být před zraky veřejnosti skryto, je alfou a omegou existence médií. Masmédia disponují komplexním souhrnem předpokladů, možností a prostředků tyto aféry vyvolávat a ovlivňovat tak veřejné mínění a nálady ve společnosti a nezřídka i měnit další životní osudy účastníků afér.
1. Dříve v redakcích používaný elektrický přístroj pro dálkový přenos textů nahrazený po nástupu internetu elektronickou poštou (email). 2. V přeneseném smyslu přijatá zpráva z dálnopisu.
Součást takzvaného titulkového aparátu zejména v tištěných médiích. Text umístěný nad titulkem článku se využívá například u rozhovorů, kdy titulkem je citát zpovídané osoby, nejprve je však třeba čtenáři ozřejmit, kdo touto osobou je, případně zdůraznit, že redakce pořízením tohoto interview zaznamenala mimořádný úspěch, neboť dotyčný se pro ni vyjádřil zcela exkluzivně.
Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.
Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.
© Spindoctors. Všechna práva vyhrazena