Elektronická média

K tištěným novinám a časopisům se během 20. století přiřadily postupně rozhlas, televize a nakonec internet. Sdělení se tak začala šířit mnohem efektivněji: jednak mohla být vnímána více smysly, jednak začaly postupně padat bariéry tvořené možnostmi distribuce. Za přelom v amerických prezidentských kampaních je například považována televizní debata z 26. září roku 1960 mezi Richardem Nixonem a Johnem Fidgeraldem Kennedym. Bylo to vůbec první předvolební klání přenášené jak rozhlasovými stanicemi, tak televizí. Nixon byl nemocný a necítil se ve své kůži, potil se a make up se mu doslova roztékal po tváři. Kennedy naopak působil svěžím a uvolněným dojmem. Výsledek klání byl překvapivý - zatímco rozhlasoví posluchači měli za to, že v debatě má navrch Nixon, u televizních diváků zvítězil na celé čáře Kennedy.

Cenzura

Způsob institucionalizovaného potlačování svobody žurnalistického projevu. Českou žurnalistiku svazovala cenzura od jejích počátků v dobách Rakousko-uherské monarchie až do konce socialistické éry v roce 1989. Cenzuru vykonával pověřený úředník, cenzor, kterému jednotlivé redakce povinně předkládaly k posouzení texty i audiovizuální materiál před jejich publikací. Cenzor hodnotil jejich nezávadnost z pohledu režimu a materiály, které shledal ideologicky nebezpečnými, zakázal. V minulosti to nezřídka vedlo k situaci, kdy noviny vyšly s bílými místy na některých stránkách-ať už proto, že redakce nedokázala na poslední chvíli zapovězený článek nahradit jiným, nebo na protest proti tomuto postupu. V časech diktatury obvykle nahrazuje cenzuru autocenzura, kdy sami autoři korigují svou tvorbu v obavách před represí.

Agenda-setting

Obecně nastolování témat, v médiích se chápe jako hypotéza o účinku médií na myšlení, podle kterého určují pořadí důležitosti událostí. Hledá odpověď na otázku, proč se některá témata stanou součástí veřejné debaty a jiná zůstávají stranou a proč některá považuje veřejnost za závažnější než jiná. Často se zkoumání agenda-setting soustřeďuje na období předvolebních kampaní.

Aforismus

Originální a trefný výrok nebo vtipné heslo, které kritizuje jednotlivce nebo nepravosti ve společnosti. Velice často využívá ironie, náznaků, jinotaje nebo dvojsmyslů. Mezi základní kritéria aforismu patří přesnost, typičnost a mnohoznačnost. Mezi klasické aforisty české žurnalistické scény patří třeba Karel Čapek, Jaroslav Hašek nebo Karel Konrád. Moderní žurnalistika vyjadřuje aforismus často prostřednictvím karikatury.

Autorské právo

Právní předpisy a normy, které upravují vztahy mezi autory a uživateli jejich děl. Vždy jsou upravovány v přesně vypracovaných smlouvách, které podléhají platnému autorskému zákonu a musejí být v souladu s občanským zákoníkem i dalšími právními předpisy. U nás je od roku 2000 v platnosti Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů č. 121/2000 Sb. V mezinárodním měřítku platí tzv. copyrightová doložka, která byla uzavřena v Bernu v roce 1886. USA a další mimoevropské státy jsou zase členy Ženevské všeobecné úmluvy o autorském právu z roku 1952.

Mediální slovník

K
  • Knihtisk

    Nejstarší tisková technika umožňující masové rozšířené tištěných informací. Vynalezl ji Johannes Gutenberg v první polovině 15. století.

  • Krizová komunikace

    Soubor kroků a postupů, které volí nebo by měly volit různé subjekty poté, co se staly předmětem nežádoucí pozornosti médií a začaly se o nich šířit zkreslené nebo zcela nepravdivé informace. Obvykle jim v tom pomáhají specialisté z PR agentur ve spolupráci s právníky, kteří pracují s ohledem na fakt, že nejdůležitějších je v takovém případě prvních 48 hodin po zveřejnění takových informací.