Hazard s vulgarismy na ČT1 nezaujal tolik diváky jako radní

Čeština hrubne a drsní. Ústav pro jazyk český reaguje pružně. Co si s tím má ale počít Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, když musí pracovat s deset let starým zákonem?

Dne 29. 11. 2011 vydal Petr Kotek

Rada má nelehkých úkolů mnoho. Dozor nad vulgarismy a nadávkami je jen jedním z nich. Vedle toho střeží například i explicitní sexuální scény, prezentaci násilí, ale také komerčních produktů ve vysílání. Na každém svém zasedání řeší desítky porušení zákonů a nařízení ze strany držitelů licencí a ukládá za ně sankce.

Hlavní hrdina filmu by se třeba neměl okatě prohánět obrazovkou ve vozidle konkrétní značky, aniž by byl snímek přinejmenším na začátku a na konci „zřetelně označen jako pořad obsahující umístění produktu, aby diváci nemohli být žádným způsobem uvedeni v omyl o povaze tohoto pořadu“, jak vyžaduje zákon zákon č. 231/2001 Sb.

Podle téhož zákona by si hrdina neměl ani od plic ulevit, pokud na svém autě během dramatické honičky odře lak. Pokud není po desáté večer a před šestou ráno, může použít maximálně rumcajsovské „a kruciš“. Cokoli peprnějšího už patří na jednání Rady.

Ta se vulgarismy ve vysílání zabývala naposledy 15. listopadu. A vydala o tom tiskovou zprávu, která by se sama o sobě měla číst až po 22. hodině. Podle ní se vulgaritou ve vysílaných filmech provinily stanice Nova Cinema  a ČT1. Každá ovšem trochu jinak.

Nova Cinema zařadila 2. září do vysílání od 18:24 hodin americký snímek Láska a sex. Už sám název, natož pak anotace na webových stránkách naznačovaly, že si CET 21 zadělává na problém. Podle webu cinema.nova.cz jde totiž o „romantickou komedii o lásce a orálním sexu“.

ČT1 pak „zabodovala“ 6. listopadu ve 20:00 odvysíláním filmu z vlastní produkce, který v loňském roce začal točit režisér Robert Sedláček původně pod pracovním názvem Krysy. Radu muselo spolehlivě upoutat, když byli hlodavci na nátlak režiséra ve finále nahrazeni údernějším titulem Sráči.

Co Rada oběma filmovým dílům vytýká? Na stanici Nova Cinema zazněly například výrazy „děvka“ (00:15:22 od začátku pořadu), „šlapka“ (00:50:12) nebo „hajzl“ (01:10:51). ČT1 pak vyděsila diváky mimo jiné výrazy „kokot“ (00:21:50), „ultra kokot“ (00:21:54) či dokonce „vožralý prase“ (00:58:16).

Oběma provozovatelům televizních stanic adresovala Rada takzvané Upozornění na porušení ustanovení § 32 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb. Do sedmi dnů po jeho doručení mají zjednat nápravu.

Jako divák jsem upřímně zvědav, jak ta náprava bude vypadat. To je jedna otázka. Ta druhá zní: Mohly se obě televizní společnosti zásahu Rady vyhnout?

Odpověď zřejmě zní ano. Jen každá jinak a za jinou cenu.

Na Nově mohli sáhnout po překladatelské metodice, která byla v televizi i ve filmové distribuci běžná před listopadem 1989. Dodnes si vzpomínám na titulky k filmu režiséra Hala Ashbyho Návrat domů, kde Ondřej Hejma převedl v jedné z vypjatých scén výraz „Bull Shit“ do češtiny jako „kecy“. „Děvka“ i „šlapka“ (pokud ještě dnes někoho opravdu pohoršují) se tedy daly snadno nahradit například „povětrnou ženštinou“, „hajzla“ mohl zastoupit třeba „zlý člověk“.

Z žánru romantické komedie by se ale Láska a Sex nejspíš přesunula do kategorie parodií. Otázka zní, do jaké míry je divák v páteční podvečer na komerčním kanálu na parodie zvědavý.

Česká televize propásla šanci vyhnout se postihu hned na počátku: když padlo rozhodnutí Krysy alias Sráče podle předlohy Zdeňka Zapletala vůbec natočit. Od toho okamžiku spěli všichni společně na jednání RRTV v podstatě přímou cestou. O tom, že by se dlouho očekávaný premiérový film vysílal mimo primetime, nemohlo být nikdy ani řeči.

Malý úkrok stranou představoval jen hlasitě ohlášený výměnný obchod mezi režisérem a ČT. Razantní titul Sedláček údajně s ČT „vybarteroval“ za vystřižení dlouhé scény šňupání kokainu. Tento zásah, jemuž se dostalo široké publicity, měl možná Radu uchlácholit. Radní ale návnadu nespolkli.     

Proč televize riziko postihu ze strany Rady vůbec podstupují, je vcelku jasné, když si zákon 231/2001 přečtete. Právě vysílání vulgarismů před 22. hodinou je v podstatě jediným frekventovaným prohřeškem, za který nehrozí žádný finanční postih, ale právě jen ono upozornění.

I to je nejspíš důvodem, proč je ve výroční zprávě RRTV za rok 2010 zaznamenáno 28 takových případů. Nelze přitom samozřejmě vyloučit, že navzdory pečlivému screeningu, který pro radu provádějí tělesně handicapovaní externisté, některé další případy pozornosti unikly.

Zákon v současné podobě je tedy zřejmě příliš slabým nástrojem proti božstvu jménem Sledovanost. Tu si mohla z obou propíraných televizních stanic svým hazardem s vulgarismy vylepšit zejména ČT1. Nesměla by ovšem Sedláčkovy Sráče nasadit proti Vejdělkovým Ženám v nesnázích na TV Nova. Takhle jí peoplemetry napočítaly jen něco přes půl milionu diváků proti nováckým více než dvěma milionům. A to Vejdělkovy Ženy mluvily od osmi večer vesměs slušně.