Blogy - Pavel Lukeš

Dnešní Blesk píše v článku Anatomie lži o tom, co na ministra v demisi Martina Kocourka prozradila jeho tvář. Stojí za to si rozebrat, k čemu nejčtenější český deník dospěl. Ne se všemi tvrzeními je totiž možné jednoznačně souhlasit. A tak kvůli všem případným rejpalům a diskutérům předesílám, že se nesnažím obhájit neobhajitelné, ani se jinak exministra zastávat, nýbrž jen sdělit pár postřehů.

Podle dnešních Lidových novin si armáda pořídila „luxusní dalekohledy“ za 7,5 milionu korun. Do výběrového řízení se přihlásil jediný zájemce – a vyhrál. Autor článku to shledává podezřelým. Máme se pohoršovat s ním?

Nepochybuji o tom, že se to už stalo řadě z vás. Z poštovní schránky na vás vypadla pestrobarevná a poněkud odulá obálka skrývající „dárek “ pro adresáta. Kromě „dárku“ však obálka obsahovala též složenku a jednu z nesčetných variant tklivého příběhu o dětech (či zvířatech), které mají nedostatek … Místo tří teček lze dosadit prakticky cokoliv od jídla až po lásku, protože jediným cílem těchto dopisů je vzbudit v adresátech konkrétní emoci - pocit viny. Také proto se této technice používané ve fundraisingu říká „guilt marketing“ či „guilt mailing“.

Nedělí počínaje se nejčtenější britský titul, bulvární nedělník News of the World (NoW) odebere po 168 letech do mediálního muzea. Ponechme aktuálnímu zpravodajství a komentátorům, aby přinášeli a hodnotili další a další podrobnosti, jakož i příčiny, které k tomu vedly. Podstatné totiž je, že zafungovalo přísloví „kdo s čím zachází, tím také schází“ a že veřejné mínění si může na své konto přičíst vítězství nad sedmou velmocí, která toto mínění vytváří.