Jedna paní povídala aneb pochybný dokument od ...

Nemám v úmyslu zabývat se stavbou reportáže, prací s fakty nebo střihovou skladbou. Zastupuji jiné klienty, a jak se říká – můj boj to není. Musím se ale přesto pozastavit nad jednou z pasáží, kde před kamerou vystupoval novinář deníku E15 Pavel Otto.

Celou kauzu, které se reportáž týkala, spustil loni v říjnu on a jeho kolegyně Jana Havligerová. Opírali se o informace z trestního oznámení, které „obdrželo policejní prezidium“ a do kterého „měl deník možnost nahlédnout“.

Tak nějak jsem čekal, že Pavel Otto před kamerou České televize vytáhne toto oznámení z kapsy a přidá pár informací o tom, jak se v mezidobí kauza vyvinula. Dost mne ale překvapil a příjemné překvapení to nebylo.

S odstupem osmi měsíců (!) byl schopen jen prohlásit: „V podstatě šlo o to, že jsme byli kontaktováni naším zdrojem z policejních, řekněme, kruhů. A ten nám říkal, že má nějaké zajímavé informace právě k tomuto tématu. Tak jsme se s ním sešli.“

Na otázku reportéra Davida Havlíka „Jak jste ověřovali, že ty informace sedí?“ pak bezelstně odvětil:„Tak, jednak samotná osoba toho policejního zdroje, a jednak to, co nám ukázal, jsme považovali za dostatečně důvěryhodný jaksi dokument, co se týče toho trestního oznámení, tak bylo podané na neznámou nebo na neznámé osoby.“

Proč mě nadzvedla právě tahle část zmíněné reportáže? Rád to vysvětlím.

Nějakou dobu jsem v jednom celostátním deníku vedl takzvané policejní oddělení. Pokud někdo z mých tehdejších kolegů přišel s podobnou informací, patřilo k naprostým samozřejmostem ověřit ji tím nejjednodušším způsobem - zeptat se příslušné policejní složky, zda takový podnět skutečně obdržela, zda zahájila nějaké kroky a jestli už náhodou nebyl někdo zatčen a obviněn.

Novináři v onom deníku – pokud vím – takhle pracují pořád. Jak ale ukazuje příklad pana Otta, zdaleka to není samozřejmost. Do jisté míry tomu rozumím, ve světle informací z důvěryhodných zdrojů ztrácejí slibně vyhlížející kauzy často lesk. O čem by se pak psalo a natáčelo?

Asi je dobře, že už v médiích nepracuji. S panem Ottem bych se v pohledu na základní profesní pravidla asi neshodl.

P.S. Za nepravdivé informace převzaté z loňského článku deníku E15 se už omlouvaly časopis Týden a deník Lidové noviny. U Městského soudu v Praze nedávno začalo projednávání žaloby na ochranu dobrého jména, redaktoři E15 tam budou muset obhájit svá tvrzení učiněná na základě trestního oznámení zahlédnutého u nejmenovaného zdroje. Jsem upřímně zvědav, jak se jim podaří unést důkazní břemeno.