Hlasitost reklam a význam pauzy v podnikání pro legislativní proces

„Zvýšená hlasitost reklam proti ostatním částem televizního vysílání je celosvětově vnímaným negativním jevem, který je hoden legislativní úpravy.“ Tak to vidí skupina poslanců, kteří na dnešní jednání vlády posílají návrh novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Dne 7. 3. 2012 vydal Petr Kotek

Strýc, bývalý myslivec, který si při posledních cvičných střelbách nevzal chrániče sluchu a definitivně si tak zničil stářím oslabené bubínky, si na nic podobného nestěžuje. Já osobně musím přiznat, že mne reklamy při sledování napínavých televizních pořadů často budí. 

Jednoznačně negativně ovšem vnímá hlasitost televizních reklam Petr Krajča z Napajedel, autor internetové petice, která vznikla před dvěma roky. K dnešnímu dni ji podepsalo 12 788 lidí.

Podle svých slov si tehdy pan Krajča naordinoval roční přestávku v podnikání a u televize trávil hodně času. Naučil se sice tasit svůj dálkový ovladač s hbitostí pistolníka, na zvukovou stopu reklamních spotů to ale bylo málo. Místo dalšího mačkání čudlíků tedy sepsal petici, zaparkoval ji na stránkách, které vytvořil, a rovnou přidal ještě návrh změn v mediálním zákoně. S tím pak navštívil místopředsedkyni Sněmovny Kateřinu Klasnovou

Zní to maličko pohádkově, ale opravdu se začaly dít věci. Vypukla diskuse o tom, jestli hlasitost reklamy regulovat či samoregulovat, zda není principiálně chybné tak činit a jedná-li se vůbec o hlasitost, nebo spíš o „zvukovou intenzitu“.

Technická komise Asociace televizních organizací (ATO), která sdružuje hlavní provozovatele televizního vysílání v ČR, přispěchala s vysvětlením: zvuk v reklamách je často míchán tak, aby byl vnímán jako výrazný a hutný, technicky řečeno komprimovaný, podobně jako u bitevních scén z válečných filmů. Není ale jedno, zda člověku ruší dřímotu hlasitý nebo hutný zvuk?

„Podle stávající praxe, kdy reklamní spoty dodávají do TV Nova klienti jako uzavřené autorské dílo, není možné tyto spoty bezdůvodně upravovat ani do nich jinak zasahovat, pokud jsou vytvořené v souladu s platnou legislativou a technickými normami,“ připomněl pro včerejší vydání týdeníku Marketing & Media generální ředitel TV Nova Jan Andruško. Ale máme to věřit šéfovi televize, která dokázala titulkové maratony uzavírající hollywoodské trháky zhustit do několikasekundového bloku dvou textových slidů?

Česká televize zase urychleně implementovala evropské doporučení EBU R 128 o „normalizaci hlasitosti a maximální povolené úrovni zvukových signálů“. Televizi, která na svém hlavním programu žádnou reklamu nevysílá, se to implementuje…

Nějaká změna nás bezpochyby čeká. Jde o to, zda půjdeme cestou Slovenska a Polska, kde platí zákonem nařízený zákaz hlasité reklamy. Na Slovensku na jeho dodržování dohlíží Rada pre vysielanie a retransmisiu. A nemá to jednoduché: monitoruje vysílání zpětně podle záznamů, které jí dodávají přímo vysílatelé. Na obsahovou kontrolu to stačí, ale zvuková intenzita může být na digitálním nosiči potlačená.

Německo, Rumunsko a Slovinsko neregulují naopak „hlasitost reklamy“ vůbec. Ostatní země EU spoléhají na samoregulaci.

Pokud novela zákona – ať už v jakékoli podobě – projde, bude to každopádně vzhledem ke genezi jejího vzniku významný signál. Až si zase někdy dá někdo z nás roční pauzu od svých výdělečných aktivit, může po vzoru pana Krajči začít sepisovat další petici a programovat další webové stránky, aby měl s čím vyrazit do Sněmovny. České zákony včetně toho aktuálně novelizovaného mediálního by ještě potřebovaly úprav…