KDO PRO VÁS PÍŠE

Meteorolog: povolání budoucnosti, nebo řemeslo na vyhynutí?

Ještě před pár lety to při výběru studijního oboru vypadalo jako sázka na jistotu. Velmi zjednodušeně řečeno potřebovali budoucí meteorologové, klimatologové a adepti příbuzných disciplín zhruba stejné znalosti, jaké musí získat každý začínající pilot větroně, a k tomu museli nastudovat manuál k používání některého z počítačových předpovědních modelů. Uplatnění měli přitom jisté.

Dne 28. 1. 2014 vydal Petr Kotek

Odborníci a odbornice na předpovídání počasí měli podobnou pozici, jako v 90. letech minulého století znalci tajů zákonitostí privatizace a kolektivního investování. Dokonce ani nemuseli ztrácet čas studiem. Stačilo přeměřit se, a pokud byly výsledné hodnoty 90-60-90, zamířit do některé z komerčních televizí.  

To ale ještě platila doktrína, že Země je modrá, nikoli zelená planeta a víra v globální oteplování patří do stejné škatulky jako voodoo a léčení impotence rohem nosorožce. Mezitím se událo pár věcí, které přesvědčením o vševědoucnosti meteorologů – respektive jejich počítačových modelů – pořádně otřásly.

Naposled před letošní zimou: ta měla být podle dlouhodobých předpovědí extrémně mírná nebo extrémně tuhá. To podle toho, jestli předpovědi vznikly na základě amerického nebo „britského“ počítačového modelu. (Uvozovky proto, že zatímco model Global Forecast Systém čili GFS patří americké vládní National Oceanic and Atmospheric Administration, European Centre for Medium-Range Weather Forecasts – ECMWF – je název modelu i organizace EU, která má v Británii pouze sídlo.)

Pravdu měly vlastně obě dlouhodobé předpovědi – alespoň svým způsobem. Američané zažili mrazy, jaké nepamatují, sněžilo i na Floridě. My, občané EU, máme vesměs za sebou Vánoce na blátě, ti otužilejší leden v tričku. Teprve poslední dny nabídly jakous takous možnost tvrdit po sezóně, že letošní zima nebyla teplotně a srážkově ani pod, ani nadprůměrná.

Předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je mimochodem jakousi kompilací dat z obou modelů. Jak vážně lze brát údaje o všech průměrných hodnotách ovšem naznačuje výše takzvané průměrné mzdy, o které se většině českých pracujících může jen zdát.

Předpovídání počasí je ale zároveň také tvrdý byznys. A nejde jen o to, jestli koupit lyže za plnou cenu v září, nebo počkat na novoroční slevu.

Podle toho vypadá i nabídka studijních oborů na českých vysokých školách, abychom se vrátili k úvodu textu. Zájemci si mohou skutečně vybrat.

Na České zemědělské univerzitě se například nabízí bakalářské studium oboru Základy meteorologie a klimatologie.  Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy umožňuje navazující magisterské studium oboru Meteorologie a klimatologie. Bakalářský a v navazujícím studiu rovnou i magisterský diplom můžete získat dokonce i na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany v Brně v oboru Vojenská geografie a meteorologie.

Pokud ovšem budou pokračovat extrémní výkyvy počasí vedoucí k jeho faktické nepředvídatelnosti, kdo bude za pár let ochoten platit za předpovědi typu „zima bude mírná, respektive tuhá“? A kdo zaměstná absolventy oborů, od kterých nebude možné čekat nic víc, než právě takové ambivalentní předpovědi?