Úspěch na paralympiádě nemusí mít jen podobu medailí

S radostí a s dobrým pocitem jsem včera – jako tiskový mluvčí Českého paralympijského výboru - přeposlal email od premiéra Nečase adresovaný čtveřici českých medailistů, jimž pogratuloval k jejich dosavadním úspěchům v Londýně. Lidé z českého paralympijského týmu v Londýně pak s nemenší radostí email vytiskli a pověsili na nástěnku v paralympijské vesnici, aby si jej všichni mohli přečíst.

Dne 4. 9. 2012 vydal Pavel Lukeš

„Milí Radime, Jiří, Rostislave a Jene, rád bych vám všem poblahopřál k dosavadním úspěšně vybojovaným medailím, které jste za český tým získali na letošní paralympiádě v Londýně. Věřím, že Váš úspěch bude inspirací nejen pro ostatní paralympijské reprezentanty v Londýně, ale i všechny handicapované sportovce. Upřímně si Vašeho výkonu velice vážím a proto bych Vám jako předseda vlády rád poděkoval. Česká republika může být na sportovce, jako jste vy, právem hrdá,“ napsal handicapovaným sportovcům Petr Nečas.

Za toto slova se sluší poděkovat a snad se na mne pan premiér nebude zlobit, pokud přidám i jeden návrh, k němuž mne inspirovala Alena Erlebachová, výkonná předsedkyně Českého paralympijského výboru, která se mi svěřila se svými poznatky z dosavadního průběhu letních paralympijských her.

„Povzbudit by potřebovali i ti, kteří nebyli tak úspěšní a nepíše se o nich,“ napsala. Tak třeba Kateřina Komárková. „Jeden blbý odskok, beznadějně poslední, deset sekund za osobákem,“ shrnula to Alena Erlebachová a dodala, že za celou dobu jejího pobytu v Londýně se jí zatím nepodařilo Katku sehnat.

„Opravdu moc ráda bych ji podpořila,“ dodala s tím, že úspěchem je už jen to, že se na tuto významnou akci tato nadějná plavkyně probojovala. „Věřím, že za čtyři roky bude nejen ona, ale i další mladé plavkyně, které jsou letos na letní paralympiádě poprvé, úspěšnější,“ vyjádřila se A. Erlebachová.

A přesně to se týká i všech ostatních, kteří se díky svému sportovnímu úsilí stali součástí českého paralympijského týmu, jakož i těch, kdo překonali sebe sama, ale na medaile to nestačilo.

Jeden příklad za všechny – intelektuálně znevýhodněná plavkyně Adéla Míková. Na sto metrech znak sice byla v londýnském bazénu poslední, ale zaplavala svůj osobní i národní rekord s časem 1:26,06. A i v další disciplíně -200 metrů volný způsob - překonala sebe sama, přestože výsledkově skončila na sedmnáctém místě. A přidala další osobák a nároďák. A protože Adélu osobně už pár let znám, laskavý čtenář mne dozajista pochopí, pokud jí zde k jejím úspěchům poblahopřeju.

Podpořit české handicapované sportovce v Londýně ale může každý, i Vy. Pošlete jim vzkaz emailem na adresu Londyn2012@paralympic.cz a zapojte se do fandění. A podpořte i ty sportovce, kteří si letos nesáhli na žádnou medaili. Úspěchem je přece už to, že se na paralympiádu probojovali.