Body Language aneb Když mluví tělo víc, než říká jazyk

Tělo mluví vždycky a jeho řeč je důležitá, proto je dobré, naučit se ji zvládat. Nonverbální komunikace totiž představuje významnou složku mezilidského dorozumívání. Výzkumy potvrzují, že tvoří více než 50% každého sdělení. Některé tělesné projevy se při tom můžeme naučit korigovat sami. U jiných tělesných projevů to už může být poněkud komplikovanější, a je proto vhodné poradit se s odborníky, kteří oblasti nonverbální komunikace (Body Language), rozumí.

Jako klasický příklad tělesného projevu, který jsme schopni korigovat sami, je náš postoj a posez. Může to znít banálně, ale není to vůbec tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Svým postojem a držením těla toho o sobě hodně prozradíme, a zrovna tak když sedíme. Příliš toporná, nepřirozená, poloha či svěšená ramena mohou prozradit, že se necítíme zcela pohodlně nebo, že jsme nervózní, nejistí, či vystrašení, a to je zcela jistě sdělení, které do světa vysílat nechceme – zvláště ne při vystupování v médiích. Naopak posez až přespříliš uvolněný může zase neblaze vypovídat o našem vychování.

Dá se říci, že klíčovým slovem Body Language je přirozenost. To, že má člověk působit přirozeně, zní asi vcelku samozřejmě, ale vůbec to samozřejmé být nemusí – už proto, že při kontaktu s médii jsme nezřídka vystaveni situacím, které přirozené vůbec nejsou a mohou být dokonce silně stresující, což je přesně to, oč médiím jde: dostat člověka, s nímž dělají rozhovor, pod tlak, aby se necítil, nechoval přirozeně a udělal nějakou chybu.  Diváci si v takové chvíli mohou pomyslet něco o tom, že zpovídaný cosi tají, nebo že neříká tak úplně pravdu, ale přitom mohlo opravdu jít jen o projev nekomfortního pocitu z dané situace.

Proto je mimořádně důležité, dobře poznat přirozené projevy svého těla a naučit se uvědomovat si je. Zkrátka trochu přemýšlet o tom, co vlastní těla říkají nám samotným. Ne každý pro to má talent a i ti nadaní potřebují jistou dávku cviku. V tom, jak na to, mohou významně pomoci právě odborníci, kteří se na nonverbální komunikaci specializují.

Když se naučíme dobře přečíst projevy svého vlastního těla, je pro nás následně mnohem jednodušší prohlédnout, co nám říkají těla ostatních lidí – a to je zvláště důležité v případě, kdy jejich ústa mohou říkat něco docela jiného…